Nabídka pro gurmány aneb sněz, kolik vydržíš
Přímočarým sdělením zůstává, že Freeport na Hatích otevřel žádanou – a nutno dodat, že ve světě vyhledávanou – restauraci, která se nazývá running sushi. Z hlediska marketingového jde o nikterak složitý, avšak velmi praktický koncept (all you can eat), který každého návštěvníka snadno přesvědčí: Sněz tolik, kolik zvládneš!
Z hlediska praktické konzumace – a co se týče pohodlnosti jedlíka – jde o samoobslužný, mechanicky rotující systém, který se spolehlivě postará o to, aby – v přeneseném slova smyslu – holubi sami létali do huby…
Zní to jednoduše, ale jde o rafinovanost vysokého stupně.
Konzument se posadí ke stolu a na pásu kolem něj periodicky krouží rozmanité, na mističkách kompozičně lákavě upravené druhy sushi. Degustovat lze ad libitum. Při výběru jsou totiž velmi aktivně zapojeny především oči, takže ti, co japonskou kuchyni až tak moc neznají – a tudíž nevědí, oč jde –, od zmíněného stolu nevstanou, nýbrž se odkutálejí (restaurace ovšem nezapomíná ani na ortodoxní zákazníky, neboť nabízí speciality i z klasického jídelního lístku).
Running sushi je tak trošku návnada pro ty gurmány, kteří se nezříkají příležitosti se královsky nadlábnout. Zkušení gurmeti však navíc vstřebají estetický zážitek.
Většinou tahle procedura netrvá ani dvě hodiny. Z jednoduchého důvodu, zrak by vybíral dál, avšak žaludek vyvěšuje bílý prapor…
Abychom si však rozuměli, runsushi není ledajaký na oválném kolotoči kmitající fast food země vycházejícího slunce. Je to gastronomická alchymie. Kuchařský majstrštyk v dokonalé harmonii chutí. Není se co divit, datum narození sushi spadá do 7. století našeho letopočtu. Za tu dobu Japonci svoje umění vypilovali k dokonalosti tak, že konzumenti nebudou ošizeni jak v chuti, tak v množství, ba dokonce ani o vizuálně estetický prožitek.
Sushi patří jednoznačně mezi takzvaně zdravá jídla, poněvadž její výživová síla spočívá v tom, že odmítá používat průmyslově zpracovávané suroviny. Spoléhá na jednoduchost přípravy a na nezávadnost základních ingrediencí, mezi něž patří především rýže, jejíž kvalita je prvořadým předpokladem. Japonci právem vnímají rýži jako svůj národní poklad. Koneckonců tato obilnina pokrývá asi dvacet procent kalorické spotřeby celé lidské populace.
Runsushi pochopitelně nemůže postrádat další přísady. Chybět nesmí losos, kreveta či tuňák, chobotnice, avokádo, nakládaný zázvor, sojová omáčka, malé kousky ryb a mořská řasa nori, která roste na mořském dně a obsahuje patnáctkrát více minerálních látek než klasická zelenina, která je nepostradatelnou součástí sushi rovněž.
Vlastimil Mrva