Mohl by chilský diktátor Augusto Pinochet obsadit rodinnou hrobku v Jevišovicích?
Svět byl absurdním odjakživa i proti své vlastní vůli. Takže odpověď zní: Ano! Augusto José Ramón Pinochet Ugarte, někdejší diktátor a vůdce pravicové vojenské junty v Chile (a pozdější prezident, jenž vládl mocí zákonodárnou i výkonnou jako prezident v letech 1973 až 1990), by v jevišovické nekropoli spočinout mohl, poněvadž tam jeho rod vybudoval hrobku hned po napoleonských válkách už v roce 1811. Svým způsobem by tedy Pinochet posmrtně zakotvil mezi rodinnou šlechtou.
Reklama
Jevišovická hřbitovní kaple španělských Ugartů má za sebou tak pohnutý osud, že si s osudem generála – jak právem oslavovaného, tak právem zatracovaného – v ničem nezadá.
Když Pinochet roku 2006 ve věku jedenadevadesáti let zemřel na srdeční selhání, zástupy těch, kteří jeho rakev líbali, a zástupy těch, co na ni plivali, byly názorově znepřátelené do té míry, že musela zasahovat policie. Dodnes je diktátor částí chilské veřejnosti vnímán jako spasitel před komunismem, jehož metody byly sice brutální, ale vysoce efektivní. V průzkumu z roku 2013 ho ale více než sedmdesát procent dotazovaných obyvatel označilo jako tyrana.
Nejstarší Pinochetova dcera Lucía ale otce neochvějně velebí za to, že zažehl oheň svobody, když pučem svrhl vládu levicového prezidenta Salvadora Allendeho, který zemi přivedl ekonomicky na buben.
Ve svých názorech nebyla – a doteď není – sama.
Navzdory kritickému hlasu chilského lidu si s Pinochetem potřásali pravicí jak Henry Kissinger, uznávaný americký ministr zahraničních věcí a přemýšlivý stratég, tak Margaret Thatcherová, nekompromisní i respektovaná premiérka Spojeného království. Stranou nezůstal také tuzemský poslanec Václav Benda, pravicový politik, disident a vězeň komunistického režimu, jenž dokonce bez rozpaků pozval Pinocheta na večeři…
Ti všichni „Pynočeta četli po svém“ a vnímali ho jako protipól levicových megalomaniaků, jakými byli ruský Stalin, srbský Miloševič anebo kambodžský Pol Pot.
Hrobka pokoje došla, diktátor to tak jednoduché mít nebude
Jaká může být pointa bizarního příběhu, s níž by bylo možné alespoň chvíli nepolemizovat?
Augusto Pinochet dodnes nedá spát mnohým.
Stejně tak ovšem nedala v minulosti spát mnohým též rodinná hrobka Ugartů.
Ilegální návštěva podzemní krypty byla poprvé zaznamenána už v minulém století roku 1936. Druhá – tentokrát legální – návštěva se…
Celý článek najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.