Miloně Čepelku udržuje v kondici Jára Cimrman

Stejně jako český génius Jára Cimrman také divadlo nesoucí jeho jméno patří k našim největším „pokladům“. Od roku 1966, kdy vznikaly jeho první základy, uplynulo už hodně vody. Ve stejném roce se seznámil se svou budoucí manželkou – shodou okolností jeden ze spoluzakladatelů – scénárista, básník, učitel českého jazyka a cimrmanolog Miloň Čepelka. Jako jediný reprezentoval zcela původní sestavu herců Divadla Járy Cimrmana také během nedávném zájezdu do Městského divadla ve Znojmě. Po jeho bohu hrál i syn Josef. Osmaosmdesátiletý Miloň Čepelka postavou působí křehce, ovšem zdání klame. Vyzařuje z něj odzbrojující laskavost a vnitřní osobní síla.

Vaše produkce mi prozradila, když jsem žádala o rozhovor s vámi, že máte kladný vztah k vínu. Ke kterému víc – červenému, nebo bílému?

Když jsem byl mladý, spíše mi chutnalo červené. Teď na stará kolena jsem přešel na bílé. Ale je tomu už dlouho, protože už dlouho mám stará kolena. A víte proč? Nejde o můj apetýt, ale červené z nějakého důvodu neprospívá mému zažívacímu procesu. Jinak nejsem příliš vybíravý. Beru vše od veltlínu až pro chardonnay. Mělo by být spíše sušší, maximálně polosuché. Takové už hodně sladké nemusím.

Narodil jste se v roce 1936 ve východních Čechách v Pohoří u Opočna. To ovšem není moc vinařský kraj.

Tam se víno nikdy nepilo. Tedy aspoň u nás doma. Leda tak šípkové nebo z nějakého ovoce. Jen sklenička a dost. Teprve po příjezdu do Prahy jsem zjistil, že jde o ušlechtilý lahodný nápoj a je možné ho vypít trochu více. Ovšem ne až do úplného zmrtvení. Párkrát se mi to sice povedlo, už hodně dávno, ani si pořádně nepamatuji kdy. Teď jsem střídmější a raději si víno pořádně vychutnávám.

Kolikrát za týden?

Vy se ptáte za týden? Já vypiji tak…