Jíme jedovatá jablka? V žádném případě, ta česká jsou zdravá

Která jablka jíst, abyste se neotrávili. Jablka propadla v testu na pesticidy. Kontaminovaná jablka. Koho tráví jablko! Jablka v celé Evropě obsahují koktejl pesticidů. Jaká jablka jíst, abyste předešli otravě. Analýza jablek prodávaných v Evropě obsahuje děsivý obraz. Enviromentální organizace varují spotřebitele. Takové titulky se objevily v českých masmédiích. Po jejich přečtení přestávám mít na toto nejpopulárnější české ovoce chuť. Nejsmutnější na tom je, že se této vlny chytla i veřejnoprávní média bez zjištění dat a souvislostí. Prostě papouškování poplašných zpráv hraničící s neznalostí autorů.

Cíl mít ovoce absolutně bez jakékoliv chemie, stromy hnojené nejlépe pouze chlévskou mrvou, si vytknula některá uskupení a organizace. Kdo by si nepřál mít ovoce a další zemědělské produkty prosté chemie tak, jak tomu bylo kdysi dávno? Je to vůbec možné? Jsme ochotni tolerovat na trhu zhoršenou kvalitu a velikost plodů jablek pěstovaných bez jakékoliv chemie? 

Ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný.

Problematiku jsme probrali s ovocnářem a ředitelem Pomony Těšetice Ivo Pokorným, předsedou Ovocnářské unie Moravy a Slezska, který svůj celý život zasvětil zemědělství. Není žádným bílým límečkem, začínal od píky jako traktorista a svou pílí se vypracoval až na současnou pozici.

Pane Pokorný, je vůbec možné mít zemědělství absolutně bez pesticidů?

Na situaci je potřeba nahlédnout v širším kontextu. Když se podíváme do historie, znamenalo zahájení používání strojených hnojiv a syntetických pesticidů strmý nárůst kvality a produkce zemědělských komodit v celém jejich spektru od obilovin až po speciální plodiny. To mělo následně vliv na dostupnost surovin pro výrobu potravin. Umožnilo to rozvoj potravinářského průmyslu a pestrost nabízených produktů na trhu. Dnes nám to v době hojnosti přijde naprosto normální, ale nebylo tomu tak vždy. Cíle obejít se zcela bez použití syntetických pesticidů si vytkla celá řada našich kolegů, zemědělců a ovocnářů. Tyto cíle jsou reálné, ale nesou s sebou rizika. Z pohledu ovocnáře se jedná o velmi náročnou technologii zaměřenou na preventivní opatření proti chorobám a škůdcům. Tento způsob pěstování je také ekonomicky náročnější. Je to i o klimatických podmínkách. V některých letech je snadnější vypěstovat kvalitní ovoce v ekologickém systému, v jiném je to téměř nemožné a má to dopady na výsledky hospodaření. V protikladu s poptávkou po produktech neošetřených pesticidy je náročnost zákazníků na kvalitu a vzhled plodů. Je tu i neochota zákazníků a obchodníků podílet se na této mimořádnosti vyšší cenou. Je třeba dát do rovnováhy požadavky trhu a ekonomickou udržitelnost podnikání. Cílem některých ekologických organizací je srazit spotřebu pesticidů k nule. V podstatě všechny studie, které tyto organizace vydaly, nás ujišťují, že svoji práci děláme dobře. Množství všech reziduí (zbytky po pesticidech – pozn. redakce) zadané hnutím DUHA byly v naprostém pořádku, výrazně podlimitní, vyhovovaly přísným normám stanoveným státním zdravotním ústavem. Nejvíce bylo v anonymně zkoušených jablcích pesticidu acetamiprid, a to 20 % povoleného limitu, což bylo nejhorší číslo. Další množství reziduí bylo u pranýřovaných jablek, a to od osmi procent až pod jedno procento povoleného množství. Pokud se podíváme na váhu pesticidu, kterého bylo 20 % povoleného množství, pak se jednalo o 0,014 miligramů na kilogram jablek! Pokud bychom tuto hodnotu zaokrouhlili, vyhovovala by dětské výživě. Jsme u dna povoleného množství. A přesto je tolik křiku. A to byl nejhorší vzorek z anonymně zkoušených jablek (prosinec 2025). Další zkoušené jablko mělo jen dvě rezidua, pak tři rezidua s množstvím pod 1% povoleného množství. Daleko důležitější se mi jeví celková nutriční hodnota ovoce a zeleniny, obsah vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek. Tato otázka však zůstává ve stínu za honbou po počtu reziduí naprosto bez povšimnutí, ač je z mého pohledu daleko důležitější.

Podaří se vypěstovat v zahraničí jablka s ještě menšími obsahy pesticidů?

Nezastírám, že některá zahraniční jablka, například dánská, byla v testu lepší než česká. Ale když říkáme A, musíme říci i B. Jejich jablka jsou pro přímou spotřebu, nemusí je skladovat, po sklizni je hned prodají a v zimě se do Dánska jablka dovážejí. My je musíme před uložením do chladírny chránit před skládkovými chorobami, například před druhotnou strupovitostí, což znamená, byť minimální, ale přece jen...