Ivo Černík: Zdejší školy by mohly fungovat daleko lépe

Je mladý, aktivní a zajímá se o vzdělávání a ekonomiku. Navíc je činný v politice a v závěru minulého roku se stal dokonce předsedou Krajského studentského sněmu Jihomoravského kraje. A aby toho neměl málo, je členem dobrovolných hasičů v Mašovicích, odkud také pochází. Jak sám říká, časově jsou všechny tyto aktivity náročné, avšak zvládnout se dají, přestože se někdy cítí hodně unavený. Jmenuje se Ivo Černík (na snímku), studuje na znojemské Přímce, kde letos bude maturovat. Přesto si našel čas a poskytl našemu listu rozhovor.

Jakou nejdramatičtější situaci jste jako hasič řešil?

Byl jsem například u zásahu, kdy se samovznítila vrba. Velmi neobvyklá událost, u které jsem si mohl vyzkoušet, jaké to je prodírat se nepřístupným terénem a v takto komplikovaných podmínkách hasit. Pocit, že může oheň přeskočit na přilehlý les, nebyl zrovna příjemný.

Žhavou a mnohdy ne zrovna příjemnou umí být i politika. Co vede mladého člověka k tomu, aby se do ní aktivně pustil?

Přiblížím vám to na klasickém příkladu oslavy, kde se sejde celá velká rodina. Postupně se všichni začnou bavit o tom, co je špatně a jak by se to mělo dělat a proč. U mě tyto bezvýsledné debaty vedly k tomu, že jsem si řekl: Dobře, jsem mladý, v mém okruhu je několik lidí, kteří mají zájem o politiku, pojďme se dát do kupy a zjistit, co se dá doopravdy dělat.

A přes tyto rodinné politické debaty jste se dostal až ke studentskému sněmu? Mohl byste nám jeho činnost přiblížit?

Ono je to zatím celé čerstvé. V loňském roce jsme se převážně jen rozkoukávali, až teprve letos během ledna budeme oficiálně zapsáni jako spolek. V prvním roce jsme se víceméně seznamovali s legislativou. Protože člověk přijde s nějakým projektem, je plný nadšení, ale pak narazí na zákonné překážky. Proto jsme nejprve museli zjišťovat, co je a není možné a hledat průsečíky s našimi projekty.

Znamená to, že patříte mezi otce myšlenky – spoluzakladatele?

Nejsem úplně tím, kdo přišel s myšlenkou studentského sněmu, ale k tomuto nápadu pěti gymnazistů z Brna jsem přistoupil téměř na počátku. Tito kluci z Brna si sedli s hejtmanem Janem Grolichem, který jim pomohl jejich nápad uskutečnit, a dokonce zařídil prostory na krajském úřadě. Myšlenky studentského sněmu se na počátku chytilo 40 škol, dnes už nás je více než dvojnásobek (84), což je neuvěřitelné, vzhledem k tomu, že v Jihomoravském kraji je zhruba 113 středních škol. Scházíme se minimálně jednou za tři měsíce v Brně. Jeden až dva zástupci z každé školy. Na sněmu se předkládají návrhy, probírají různá témata a průběh je vedený formou debaty. V závěru se přistupuje k hlasování, pro které je nutná dvoutřetinová shoda zástupců ze všech škol. Já jako předseda mám za úkol prezentovat to, co se odhlasuje a snažit se pro to získat zázemí.

Post předsedy vykonáváte od listopadu loňského roku. Jak volba probíhala?

Předseda a místopředseda se volí…