Grois a Buršík opět před soudem. Žalobce navrhuje dvouleté podmínky v kauze Znojemské tepelné

Okresní soud ve Znojmě se v pátek 23. října znovu zabýval kauzou údajného fiktivního zaměstnávání ve Znojemské tepelné společnosti (ZTS). Před soudem stojí bývalý starosta Znojma a někdejší jednatel společnosti Jan Grois spolu s bývalým radním Tomášem Buršíkem (oba exČSSD). Během hlavního líčení probíhalo dokazování a výslechy svědků. Rozsudek však zatím nepadl. Soud jednání odročil na 16. prosince, kdy mají být provedeny další důkazy a vyslechnuti další svědci.

Jan Grois (vlevo) příchází k soudu. Na fotografii se svým obhájcem Mgr. Miroslavem Kyprým. foto: Eman Macoun.

„Jsem z toho nesvůj,“ řekl během soudního jednání Jan Grois. Jeho spoluobžalovaný Tomáš Buršík se během pátečního hlavního líčení ani jednou nevyjádřil.

První hlavní líčení proběhlo letos 3. června. Oba muži čelí obžalobě v souvislosti s pracovním poměrem Tomáše Buršíka v městem vlastněné Znojemské tepelné společnosti v letech 2018 až 2021. Státní zástupce Pavel Toufar je viní ze zpronevěry, přičemž Buršík je obžalován z účastenství ve formě pomoci.

Oba obžalovaní vinu popírají.

Podle obžaloby dostával mzdu, ale nepracoval

Znojemsko získalo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím také samotnou čtrnáctistránkovou obžalobu. Ta podrobně popisuje, jak mělo podle státního zastupitelství údajně fiktivní zaměstnávání fungovat.

Tomáš Buršík měl ve společnosti pracovat na pozici obchodního zástupce a nákupčího. Podle obžaloby však práci fakticky nevykonával.

Tomáš Buršík (vpravo) v budově Okresního soudu ve Znojmě. Na fotografii se svým obhájcem Mgr. Hubertem Müllerem.

„Obviněný Buršík do zaměstnání za účelem výkonu práce nikdy nedocházel, ve společnosti ničeho nevykonával,“ uvádí státní zástupce v obžalobě.

Dokument dále tvrdí, že Buršík „na sídlo společnosti chodil nepravidelně v měsíčních až dvouměsíčních intervalech pouze přebírat stravenky a podepisovat fiktivní výkazy pracovní docházky a mzdových nákladů.“

Jan Grois měl podle obžaloby o tomto stavu vědět a jako tehdejší jednatel společnosti jej umožnit a udržovat.

Podle státního zastupitelství měla ZTS v souvislosti s tímto pracovním poměrem utrpět škodu ve výši 805 316 korun, představující vyplacenou čistou mzdu a odstupné. Pokud se započítají také zákonné odvody a další náklady zaměstnavatele, dosahují celkové osobní náklady společnosti 1 162 180 korun. Tuto vyšší částku Znojemská tepelná společnost u soudu požaduje jako náhradu škody.

Svědci popsali zbytečnou pracovní pozici

Obžaloba obsahuje také řadu výpovědí bývalých i současných zaměstnanců ZTS, které policie získala během vyšetřování.

Jedna ze svědkyň podle dokumentu vypověděla, že tehdejší ředitel společnosti Lubomír Texl dostal od Jana Groise pokyn vytvořit pro Tomáše Buršíka pracovní místo. Texlovi se to podle jejího vyjádření nelíbilo, protože takovou pozici považoval za zbytečnou. Obával se však, že pokud pokynu nevyhoví, mohl by přijít o zaměstnání krátce před důchodem.

„Takového člověka v ZTS na pozici nákupčího nebylo vůbec potřeba,“ shrnuje obžaloba část její výpovědi.

Další svědkyně podle obžaloby uvedla, že Texl zaměstnancům administrativy oznámil, že Buršík bude ve společnosti zaměstnán pouze formálně a fakticky nebude žádnou práci vykonávat. Celou záležitost měl označit za politický tah.

Také další pracovníci podle dokumentu vypověděli, že Buršíka na pracovišti nevídali nebo o jeho pracovní činnosti neměli žádné informace.

Samotný Lubomír Texl již nemohl být v přípravném řízení vyslechnut, protože zemřel. Informace o jeho údajných pokynech a rozhovorech tak vycházejí především z výpovědí dalších osob.

Grois i Buršík obvinění odmítají

Jan Grois už dříve pro Znojemsko uvedl, že považuje celou kauzu za účelovou. Odmítl, že by měl s pracovním poměrem Tomáše Buršíka něco společného. Argumentoval mimo jiné tím, že personální záležitosti byly v kompetenci tehdejšího ředitele společnosti, nikoliv jednatele.

Podle obžaloby Grois při svém výslechu také kategoricky odmítl, že by Buršíkovi zaměstnání domlouval.

Tomáš Buršík oproti tomu během vyšetřování tvrdil, že práci skutečně vykonával. Podle jeho verze mu pracovní místo nabídl tehdejší ředitel Lubomír Texl a jeho úkolem mělo být mimo jiné zjišťování informací o možnostech vytápění, výrobcích kotlů či dodavatelích dřevní štěpky.

Státní zástupce však na základě shromážděných důkazů dospěl k závěru, že pracovní poměr byl pouze formální.

Žalobce navrhuje podmíněné tresty a statisícové pokuty

Ze získané obžaloby vyplývá rovněž to, jaké tresty státní zástupce Pavel Toufar oběma mužům předběžně navrhuje. Janu Groisovi dvouletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky a peněžitý trest 270 000 korun. Tomáši Buršíkovi navrhuje rovněž dvouletý podmíněný trest se tříletou zkušební dobou, avšak peněžitý trest ve výši 180 000 korun.

Oběma zároveň navrhuje uložit povinnost společně a nerozdílně nahradit způsobenou škodu. Jde ovšem pouze o předběžný návrh státního zástupce uvedený v obžalobě, nikoliv o rozhodnutí soudu.

Po dnešním jednání, při němž byli vyslýcháni svědci, bylo hlavní líčení odročeno na 16. prosince. O vině či nevině Jana Groise a Tomáše Buršíka tak dosud nebylo rozhodnuto. Na oba se nadále vztahuje presumpce neviny.

Dominik Burdel