Fenomén zvaný Lesonická ochotnická sešlost

Je pátek 28. března před devatenáctou hodinou. K Sokolovně v Lesonicích se sjíždí auta z okolí, místní přicházejí většinou pěšky. Uvnitř už je narváno. Zeleně omítnutá budova s opravenou fasádou tady stojí od roku 1924 a stále slouží pro zdejší kulturní a sportovní aktivity. Teď přišel čas Lesonické ochotnické sešlosti (LOS). 

Hry nepadají na hlavu jen tak

Už od roku 2007 tahle skupina nadšenců zaplňuje sál Sokolovny až k prasknutí. Poté, kdy tehdejší vedoucí dětského divadelního kroužku Lence Vaníčkové spadl na hlavu ze staré skříně v rekvizitárně text hry Obecní hrdina. Protože zapomenuté hry nepadají na hlavu jen tak, dalo se pár dobrovolníků dohromady a začalo na zdejších prknech, co znamenají svět, poprvé zkoušet. Svá představení uvádějí po premiéře ne jednou, ne dvakrát. Třeba i desetkrát během dvou měsíců vždy na přelomu zimy a jara. Takže si to spočítejte.      

V Lesonicích žije i s kojenci něco přes dvě stě padesát obyvatel, přitom na každé představení přijde v průměru necelých dvě stě diváků – víc se sem nevejde, takže dohromady i s reprízami na jeden konkrétní kus jich dorazí asi dva tisíce! Další diváky musejí odmítat, prostě už nezbývají místa v hledišti. Kde by co za to dali! Dost slušný výkon, jak potvrdila i ředitelka znojemského divadla Anna Maixnerová. Jaké je tajemství tohoto lesonického fenoménu?

Místo gauče židle

V sále Sokolovny poprvé zvoní. U vstupu do hlediště se…