Drama v Banticích: Přišli rebelové s deštěm a snažili se přerušit posvícení

Začněme od začátku. Polovina srpna (16.-17.). V Banticích se konalo tradiční posvícení k zasvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie. Přípravy a zkoušky mládeže na tancování pod májou a diskutované půlnoční překvapení. Předchozí generace mládeže nás takříkajíc rozmlsala. Jenže dorostli (pro nechápavé prostě zestárli) a přirozeně přenechali své pozice mladším. A tak byl každý v očekávání, jestli něco bude, či nikoliv.

Vedly se i debaty, že největší překvapení bude, že nebude žádné. Během dne probíhalo vše, jak mělo. Mládež v obnovených krojích (kdo neví, byly nově ušity vybledlé vestičky pro dívky, a protože si mladí muži a chlapci stěžovali na horko v krojích, pro ně byla zhotovena odlehčená verze krojů v podobě nových kalhot a vestiček).

Chasa byla doplněna o nejmladší děti, kterých letos bylo požehnaně, téměř mohly konkurovat zavádějícím. A taky se řádně představily pod májou, kde zatančily připravenou choreografii. Po návsi doprovázela mládež kapela Amatéři. Před půlnoci bylo menší drama v podobě sanitky a dvanácti stehů, ale nešlo o žádnou rvačku, jen nešťastné zakopnutí. O večerní zábavu se postarala skupina Cauliflower Band, která o půlnoci přenechala pódium mladým.

Mezi diváky vtrhli Rebelové. Scénky ze stejnojmenného muzikálu, písničky, které všichni známe z rádií, například Pátá, Jezdím bez nehod, Stín katedrál, Řekni, kde ty kytky jsou a velmi efektivní deštníkový tanec na skladbu Š-Š-Š pod UV světly.

Překvapení se mladým povedlo, scénky měli sehrané a nějaké maličkosti v nepřesnostech jim lehce promineme. Kluci, kteří místo motorek přijeli na kolách (dětských, že si málem odřeli kolena) a jednoduše celé vystoupení bych označila za skvělé. Vím, že možná někteří nebudou souhlasit, skrze chybičky, ale vezmu-li v potaz, že jde o generaci Z, která se sice perfektně orientuje v digitálním světě, ale socializaci jim narušil covid. Na tomto muzikálu nevyrostli. Možná znali písně z médií, ale jako první úkol při nacvičování, bylo zhlédnout film. K tomu přidejte, že jsme obec s malým počtem obyvatel, přesto na výzvu k nacvičování zareagovalo dostatečné množství mladých, ale nacvičovat půlnoční překvapení začali necelý měsíc před akcí.

A je to parta lidí, která má své povinnosti, brigády, práce, dovolené… Do toho se přidala příroda, která některé zmohla nemocí a zkoušky probíhaly za přítomnosti antibiotik.

Klobouk dolů! Ale co čert nechtěl. Celý večer jsme s očekáváním sledovali různé meteoaplikace, radary, které nám tvrdily, že pršet v Banticích přece nebude. Posvícení se odehrává venku na otevřeném prostranství. A rozhodně rekvizita deště k muzikálu nepatřila, i když načasování bylo téměř dokonalé a při posledním vystoupení už začal déšť přecházet v průtrž. Mladí to zvládli, nenechali se zaskočit. Dotancovali a jenom ten potlesk byl trochu slabší, protože se všichni snažili schovat pod deštníky. Vypadalo to, že posvícenská zábava bude nuceně přerušena. Ale všichni se přesunuli do sálu, kde zábava pokračovala až do ranních hodin. Kapela vzala kytary, sedla mezi lidi a zpívalo se, tančilo. Kdosi pronesl, že chybí už jen táborák, ale nápad začít vytrhávat parkety, neprošel.

Na zdárném průběhu se samozřejmě podílelo mnoho dobrovolníků, od pečení, zdobení perníčků, návrhy plakátů a odznáčků, dovoz, příprava a stavba máje a břízek a mnoho další. A nedělní odpoledne ještě zahrála kapela Trenďanka. Opět všem velké díky za zapojení se.

Šárka Lysáková

foto: Vlastimil Žán