Dokončení cyklostezky Znojmo–Chvalovice se zpozdí, úředníci i projektant přehlédli letiště

Výstavba nové cyklostezky spojující Znojmo a Chvalovice se výrazně zdrží. Ukazuje se totiž, že projekt trasy, který se podle místostarosty Znojma Jakuba Malačky připravoval sedm let, obsahoval zásadní chybu: povolená cyklostezka zasahovala přímo do ochranného pásma znojemského letiště (LKZN). Na problém nepřišel ani projektant, ani městský odbor investic, ani stavební úřad, který vydal stavební povolení bez stanoviska Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Chybu muselo město začít řešit až ve chvíli, kdy už na místě stavba fyzicky probíhala.

Krátce po zahájení stavby skončil buldozer na samotné hranici znojemského letiště. Právě zde se ukázalo, že projektovaná trasa zasahuje do ochranného pásma.

Kdo je investorem projektu?

Přípravu cyklostezky včetně projektové dokumentace, jednání s úřady a zajištění většiny podkladů pro stavební řízení zařizovalo Město Znojmo. Samotná stavba je však investicí sousedních Chvalovic, které jsou také příjemcem evropské dotace z programu IROP a jako zadavatelé uzavřely se společností STRABAG a.s. smlouvu o dílo. Finanční model projektu je tak rozdělen následovně: Znojmo nese odpovědnost za přípravu projektu a jeho správnost, zatímco Chvalovice hradí většinu stavebních nákladů a realizují samotnou výstavbu. Právě na území města Znojma však došlo ke kolizi trasy s ochranným pásmem letiště, která zapříčinila nutnost přeprojektování.

Město Znojmo proto letos v září podalo žádost o změnu stavby před dokončením. Dokument, který podepsal vedoucí odboru investic Karel Bartušek, uvádí, že původní trasa cyklostezky zasahovala do 3D ochranných prostorů letiště stanovených opatřením obecné povahy ÚCL z července 2013. V žádosti se konstatuje, že část trasy v délce 372 metrů musí být zcela vypuštěna a nahrazena novým, téměř dvojnásobně dlouhým úsekem o délce 730 metrů. Projekt se tak prodlužuje o necelých 360 metrů a zároveň zasahuje do už rozestavěné stavby, která musí být částečně přeprojektována a přestavěna.

Na ochranná pásma všichni zapomněli

Proč k tomu došlo? Jednatel společnosti Letiště Znojmo Karel Procházka říká, že město i projektant na ochranná pásma zkrátka zapomněli. „Na problém jsme upozornili okamžitě, jakmile jsme se o něm dověděli. Projekt musel být prověřen z hlediska 3D ochranných prostorů, což se při projektování stavby bohužel nestalo,“ uvádí Procházka. Letiště podle něj poskytlo městu podklady již před lety při zpracování územního plánu města Znojma.

Původní trasa cyklostezky byla vedena v těsné blízkosti letiště

„Ochranné prostory jsou vyhlášeny Úřadem pro civilní letectví a do územního plánu města zapracovány. Jsou jasně viditelné v koordinačním výkresu územního plánu, a jsou veřejně přístupné na webu města Znojma a na webu leteckého úřadu,“ vysvětluje Procházka. Zároveň dodává, že...

... „letiště musí být standardně účastníkem podobných řízení, a to jak z hlediska sousedství, ale zejména z hlediska právě kontroly dodržení ochranných pásem a prostorů.“ Odpovědnost za zohlednění ochranných pásem tak podle něj nese především projektant a stavební úřad.

„Ani projektant, ani osoba provádějící inženýring, ani stavební úřad, který je povinen vždy prověřit, zda je projekt v souladu s územním plánem, své povinnosti v tomto případě nesplnili,“ konstatuje Procházka.

Tisková mluvčí ÚCL Jitka Ungerová uvádí, že znojemské letiště je v rejstříku letišť evidováno od 1. ledna 2010 a ochranná pásma byla stanovena již 8. července 2013. Co je však klíčové, ÚCL v roce 2013 zaslal technické parametry ochranných pásem na všechny příslušné obce s rozšířenou působností, tedy i na Město Znojmo. Ochranná pásma tak město znalo více než deset let před finální přípravou cyklostezky.

Totéž tvrdí i jednatel Letiště Znojmo Karel Procházka. „Kdyby město údaje neznalo, jak by se ochranná pásma ocitla v územním plánu, jak ve výkresové, tak textové části územního plánu? A územní plán je každému veřejně dostupný dokument. Běžně projektantům, kteří projektují stavby v okolí letiště, poskytujeme i podklady o ochranných pásmech, a to i včetně výkresů v podobě, kterou mohou rovnou použít ve svých projektech. Běžně se k takovým projektům, a vesměs kladně, vyjadřujeme, protože to stavební úřady požadují,“ doplňuje Procházka.

Stavební povolení bez stanoviska ÚCL

Situaci dále komplikuje fakt, že stavební úřad ve Znojmě v reakci na žádost redakce Znojemska podle informačního zákona potvrdil, že původní stavební povolení z května 2024 bylo vydáno bez stanoviska ÚCL a bez toho, aby byl provozovatel letiště účastníkem řízení. Ochranná pásma tak úředníci ani projektant při přípravě projektu vůbec neprověřovali.

Na otázku, kde při přípravě projektu podle města vznikla chyba, odpověděla tisková mluvčí Petra Šuláková vyhýbavě. „Až po vysoutěžení realizační firmy vznesli zástupci letiště Znojmo požadavek na oddálení trasy cyklostezky,“ říká Šuláková. Z vyjádření ÚCL i letiště však vyplývá, že požadavek na zohlednění ochranných pásem není novinkou posledních měsíců, ale zákonnou povinností platnou již od roku 2013.

Upravená trasa cyklostezky tak, aby nezasahovala do ochranných pásem letiště.

Město v odpovědi také zdůrazňuje, že trasa je v územním plánu vedena jako veřejně prospěšná stavba. Územní plán ale ochranná pásma letišť neřeší – ta vyplývají ze zákona o civilním letectví a musí být respektována nezávisle na územně plánovací dokumentaci.

Stavba se zdrží a prodraží

Město prostřednictvím tiskové mluvčí také přiznává, že změna trasy přinese vícenáklady. V odpovědi však neurčuje, zda chce tyto vícenáklady promítnout do vyúčtování hlavní evropské dotace z IROP, nebo do samostatné dotace, kterou Město Znojmo poskytlo Chvalovicím ve výši osmi milionů korun na pokrytí části nákladů projektu. Cyklostezka je přitom financována především z Integrovaného regionálního operačního programu, jehož přidělená podpora činí 18,2 milionu korun. Podle uzavřené smlouvy o dílo však celkové náklady na stavbu přesahují 27 milionů korun. Zda poskytovatel evropské dotace případné vícenáklady, vzniklé kvůli nutnosti přeprojektování trasy, vůbec akceptuje, zatím není jasné.

Město totiž tvrdí, že stavbu se podařilo vysoutěžit „výrazně pod předpokládanou cenou“, a proto doufá, že vícenáklady budou zařazeny do vyúčtování dotace.

Oficiální harmonogram projektu počítal s dokončením do 30. listopadu 2025. Dnes už je zřejmé, že tento termín se nepodaří dodržet. Podle města bude posunut a práce budou pokračovat až na jaře příštího roku. Mluvčí Petra Šuláková zdržení odůvodňuje „zimní odstávkou obaloven“, která omezuje pokládku asfaltových vrstev. Zimní odstávka ovšem začíná až v prosinci, tedy v době, kdy měla být cyklostezka podle původního harmonogramu už dokončena. Je tak otázkou, jestli skutečným důvodem prodloužení stavby není především nutnost přeprojektovat a nově vybudovat část trasy, která zasahovala do ochranného pásma letiště.

Společnost Matula projekt s.r.o., která se na projektování cyklostezky podílela, byla redakcí oslovena se čtyřmi dotazy týkajícími se ověřování ochranných pásem a návrhu nové trasy. Společnost ale na dotazy zaslané mailem nereagovala.

Celá situace tak vyvolává otázky týkající se nejen kvality projekční přípravy, ale především fungování kontrolních mechanismů ve veřejných investicích. Město mělo informace o ochranných pásmech letiště více než deset let. Přesto se dostalo do fáze, kdy byla stavba povolena, vysoutěžena a zahájena v trase, která se s ochranným pásmem dostala do kolize. Projekt tak bude stát více a potrvá déle.

Jak dlouho bude úprava trvat, zda dotační poskytovatel uzná vícepráce a kdo nakonec ponese finanční odpovědnost, je zatím nejasné. Město uvádí, že předpokládá dokončení na jaře příštího roku. Jisté však je, že i přes sedm let příprav cyklostezky se nepodařilo zohlednit existenci letiště, které je v provozu a v rejstříku letišť zapsané už více než deset let.

Dominik Burdel