Dagmar Houdková: S úsměvem mezi knihami už více než padesát let

„Je důležité dělat věci s láskou a slušností,“ říká Dagmar Houdková, v jejímž malém knihkupectví v historickém srdci Znojma je téměř vždy slyšet smích a vlídné slovo. Není to náhoda. Tento útulný obchůdek s knihami totiž patří výjimečné ženě, kterou místní dobře znají – je usměvavá, srdečná a stále plná energie. Dagmar Houdková je rodilá Znojmačka, která ve svém městě žije celý život a svým knihkupectvím se stala jeho nedílnou součástí. Je maminkou tří dětí a hrdou babičkou osmi vnoučat. Žije spokojený život obklopená rodinou, knihami i lidmi, kteří se do jejího kouzelného obchůdku rádi vracejí nejen pro nové čtení, ale také pro pár milých slov a přátelskou atmosféru. Práce mezi knihami ji stále těší a naplňuje. Přestože své knihkupectví provozuje už více než padesát let, do důchodu se rozhodně nechystá. Co stojí za jejím neutuchajícím optimismem a vitalitou? Také o tom jsme si povídali.

Paní Houdková, pamatujete si na okamžik, kdy jste se rozhodla, že chcete mít vlastní knihkupectví? Byl to váš sen, nebo spíše souhra okolností?

Pamatuji si na tu dobu velice živě. Byla to spíše souhra okolností. Když jsem po gymnáziu nedostala doporučení na vysokou školu, protože jsem z věřící rodiny a my chodili do kostela, žádná škola mě nepřijala. Nebylo to pro mě lehké. Byla jsem opravdu smutná. Šla jsem tak jednou po Obrokové ulici, kde bylo knihkupectví a v jeho výloze pracovní nabídka, že přijmou fakturantku. Už tehdy jsem knihy milovala. Vždy jsem celé kapesné utratila za literaturu. A když jsem tuto pracovní pozici získala, byl to další krok k mé celoživotní cestě s knihami. Brzy jsem se od faktur dostala za pult a už mě láska k této práci neopustila. 

Později jsem si ještě doplnila vzdělání nástavbovým studiem na Střední knihkupecké škole v Luhačovicích. Měli jsme tam skvělou učitelku českého jazyka. Byla sice velmi náročná, ale právě ona nás naučila milovat literaturu. Zlomový byl samozřejmě rok 1989. Konečně jsme mohli. Začala jsem s kolegyní Drahomírou Trčkovou přemýšlet nad naším vlastním projektem a v roce 1991 jsme založily knihkupectví DRDA (Draha a Dáša). Netrvalo to dlouho, protože jsme měly každá jiné představy, ale naprosto v dobrém jsme se vydaly každá svou cestou. Přestože jsou obě naše knihkupectví dnes v centru města Znojma, nepovažujeme se za konkurenci a přátelsky spolupracujeme.

 A jak se dnes obchůdku daří? Jaká je situace menších knihkupectví v dnešní době e-shopů?

Udržet v dnešních podmínkách knihkupectví se zaměstnanci je opravdu náročné. Startovací ceny knih jsou velmi různé. My, prodejci, máme…