Cornštejn zve na otevření vyhlídky a nového paláce

V letošním roce se začátek sezóny na zřícenině hradu Cornštejna u Bítova posunul z důvodu probíhajících stavebních prací, ale také kvůli archeologickému výzkumu. Práce byly začátkem června dokončeny a nyní je čas všechny novinky představit.

„První prázdninový den v pátek 1. července bude poprvé zpřístupněna vyhlídková plošina pro návštěvníky zbudovaná na zastřešení nového paláce na nádvoří,“ představuje ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíra Durajková novou součást prohlídkové trasy a pokračuje: „Během stavebních prací, které financoval zřizovatel muzea Jihomoravský kraj, došlo k odtěžení sutin a sanaci klenby nového paláce, který byl poté zastřešen. Nová vyhlídka umožní návštěvníkům vidět okolí hradu zase z jiného úhlu.“

Na prohlídkách hradu se mohou návštěvníci seznámit i s novými archeologickými nálezy a výsledky výzkumů, které naši archeologové realizovali na začátku letošního roku. Od konce února se rozběhla další etapa záchranného archeologického výzkumu, který souvisel se sanací poškozené klenby sklepení západního nového paláce. Archeologické práce navázaly na první etapu z podzimu loňského roku, kdy bylo po obvodu paláce položeno sedm sond. Během probíhajícího výzkumu bylo postupně odstraněno souvrství o mocnosti zhruba dva až tři metry, a to v celé ploše paláce.

Archeolog muzea David Rožnovský popisuje průběh výzkumu: „V místě poškození klenby, tj. v severní polovině paláce, byl zásyp snížen až na původní podlahu. Po zdokumentování muselo dojít k odstranění části podlahy, aby byl poškozený segment klenby odhalen a následně odborně zpevněn. Klenba byla poškozena v důsledku pádu části severní boční stěny horního patra paláce. Podlahu, kterou lze datovat na přelom 14. a 15. stol., překrýval zásyp z druhé poloviny 15. století, jenž je předběžně interpretován jako destrukční horizont související s obléháním mezi léty 1464–1465 a následným částečným pobořením hradu. V jižní polovině paláce se v tomto zásypu podařily zachytit shořelé trámy dřevěné podlahy, které propadly z vyššího patra, zatímco v severní polovině se nacházela destrukce kachlových kamen. Zajímavostí je, že ač byl hrad nadále využíván, nebyl destrukční horizont o síle cca 80 cm odstraněn, a přízemí paláce tak mohlo být využíváno pouze v omezené míře. Na zásyp z 15. století byly po opuštění hradu navršeny další vrstvy převážně sutě, které vyplnily celé přízemí paláce.“

Výzkum se soustředil také na prostor schodišťového přístavku nového paláce. Ve spodní části této věžovité stavby se podařilo odhalit dvě nová schodiště, po kterých se budou moci návštěvníci poprvé, po několika stech letech, projít v letošní sezóně. A jak Vladimíra Durajková poznamenala: „Díky tomuto rozsáhlému archeologickému výzkumu a náročným stavebním pracím je nejzachovalejší část hradu po staletích opět přístupná od přízemí až po střechu!“

-hur-