Cesty světem aneb Cesty ledem

Tradiční lednový cestovatelský festival ve Znojmě letos přinesl adrenalin nejen zprostředkovaně prostřednictvím přednášek. Také přímo a naživo. V sobotu ráno, kdy se konal, totiž ledovka na chodnících opět komplikovala pohyb autům i chodcům. Nepomohla by jim ani okurka, jejíž loutku vozí organizátor Bronislav Mikulášek jako ochranného maskota na své výpravy a je též nepsaným symbolem celé akce.

Když se zaměstnanec Centra Louka Marek Machal, kde se setkání cestovatelů konalo, vydal autobusem MHD z Pražské dolů do Louky, bylo šest hodin ráno a spoj fungoval perfektně. Jenže o patnáct minut později při vystupování si připadal na chodníku skutečně jako na kluzišti. Raději šel po silnici, ta byla ošetřená a neklouzala. Před svým pracovištěm se ale zhrozil. Celé parkoviště Centra Louka, tvořené dlažebními kostkami, pokrýval jeden souvislý led.

„Nějak jsem se dostal na recepci infocentra a odtud jsem hned volal na pohotovostní linku FCC, máme takovou domluvu. Do půl hodiny tu byli a povrch posypali pískem, sůl by nepomohla,“ popsal situaci Machal. Přicházející účastníci setkání tak už mohli bez větších problémů zaparkovat a dostat se dovnitř.

Překážky však museli překonávat ještě předtím, než se na místo dostali včetně samotných přednášejících. Roman Spáčil s přednáškou Čína a čínská medicína dorazil z Olomouce poměrně složitě. Zakladatel Českého centra tradiční medicíny, který je i logicky velkým obdivovatelem této země a překonával mnohé, si ale poradil. Další zajímavý host, Pavel Krejčí, zabývající se výkladem osudu pomocí Palmových listů, řídil až z Prahy a bát se asi nemusel. Dorazil. Fotograf Milan Hertlík, jenž seznámil publikum s tajemnou jihoamerickou zemí Surinamem, přijel z Bratislavy. Bez větších zádrhelů dorazili také manželé Kočí, a také proč ne, když během roku zvládli procestovat Ameriku nákladním autem přestavěným na obytný vůz. Vzali s sebou i své tři děti a auto si nechali poslat přes oceán. 

Celkem se na pódiu vystřídalo pět přednášejících. Bronislav Mikulášek (na fotografii nahoře) si jako organizátor, a vlastně i jako loutkoherec a zpěvák, v těchto rolích se také představil, dal sám sobě tak trochu protekci a měl na rozdíl od ostatních k dispozici dvojnásobný čas. Jeho okurka-cestovatelka, která ho doprovázela na cestě po Indii, si o ni prostě řekla.

text a foto: -jan-