Bude mít letos král Jan Lucemburský knír? „Trochu to hrozí,“ směje se Miroslav Hrabě

Na Znojemské historické vinobraní se Miroslav Hrabě pravidelně vrací jako král Jan Lucemburský. Letos ho ale čeká ještě několik dalších rolí. Během léta natáčí film Ležáky, v němž ztvárňuje radistu Jiřího Potůčka, který za druhé světové války udržoval tajné rádiové spojení mezi domácím odbojem a československou exilovou vládou v Londýně. „Trochu tedy hrozí, že letos vyjedu jako král Jan Lucemburský s knírem pod nosem,“ směje se Miroslav Hrabě, a přestože má práce v létě až nad hlavu, do Znojma se těší. Město, kde vyrůstal, pro něj totiž stále zůstává srdeční záležitostí.

Pane králi, do Znojma se pravidelně vracíte právě v této roli, tedy jako král Jan Lucemburský. Jaký je to pocit, když jste Znojmo kdysi opouštěl jako kluk a nyní se vracíte jako král?

Já se na vinobraní do Znojma vždy moc těším. Nejen na roli krále, ale hlavně na všechny přátele a kolegy, které tu potkám. Je to pro mě srdcová záležitost a vždy takový začátek divadelní sezony.

Dnes do svého rodného města vždy přijíždíte už jako známý herec. Dokážete se zde proměnit zase v toho kluka ze Znojma?

Já mám duši kluka ze Znojma vlastně pořád, a to i v Praze. Když můžu být...

...ve Znojmě, tak se vždy rád vracím na místa, která mám rád, a potkávám tu přátele, které znám už z dětství. 

Která místa to jsou? Prozradíte nám nějakou vzpomínku?

Vzpomínám si na výpravy do louckých kasáren, kam jsme chodili vojáky škemrat o odznaky a prázdné náboje. 

Chodil jsem do školy na Brněnské ulici, takže jsme to měli kousek. Zbytek dne jsme trávili kolem řeky Dyje, kde jsme u polí chodívali skákat tajně do stohů slámy. Vyražený zub a odřená kolena z kola RMX jsou součástí mého dětství.

A jak vzpomínáte na vinobraní v době, kdy jste ještě nebyl králem?

Mám pocit, že už jsem měl v sobě vždy tolik burčáku, že mi ten noční průvod pokaždé trochu ujel. Táta měl totiž dříve fotoprodejnu v Kovářské ulici a průvod dříve jezdíval i tudy. A protože jsme s bráchou prodávali ve vchodu v mázhauzu U Otíka burčák, večer jsem se usmíval na průvod už v poetickém opojení. 

Vinobraní je opravdu silný zážitek pro místní i pro návštěvníky z jiných koutů republiky. Ale Znojmo má i jiné kvality. Kdybyste měl někomu, kdo ve Znojmě nikdy nebyl, vysvětlit, proč je to kouzelné město, co byste mu řekl?

Aby vzal v létě kolo a dorazil do Znojma minimálně na tři dny. Nejenom že si užije cestu po úžasných viničních tratích, ale procházka starým městem, pohled na radniční věž, Mikulášský kostel, rotundu a výhled na přehradu a Kraví horu jsou pokaždé prostě neopakovatelným zážitkem. K tomu v ruce sklenička veltlínu a je tu krásně! 

Je něco, na co se při každém návratu do Znojma těšíte úplně nejvíc?

Určitě na rodinu, kterou zase nemám tolik času vídat. Miluju také cestu mezi Dyjí a Tasovicemi. Když to jde, tak skočím na splavu do řeky! 

Jestli se třeba za deset let potkáme znovu na Vinobraní, v jaké roli vás uvidíme?

Jestli budu i za deset let na znojemském vinobraní, tak chci být purkmistr. Po celém dni otevírání mázhauzů s dvojkou v žíle, čeká s úsměvem večer na pódiu na každou moji chybu v textu. V souboru je to jeden zákeřnej kamarád vedle druhého. 

Mirku, děkuji za rozhovor a za všechny vaše osobní vzpomínky. Bylo moc milé se na chvíli vrátit do Znojma vašeho dětství. Přeji vám mnoho zajímavých rolí, ať se vám daří a ať máte důvod se do Znojma vždycky rád vracet. A už teď jsme zvědaví na toho letošního krále s knírem!

Šárka Novotná