Big ve Znojmě znamenalo vždy velký, a zejména v muzice

Lidé si tato dvě hudební tělesa pletou a zaměňují je v jeden organismus, obzvlášť nemuzikanti, mezi něž patřím i já. Big Band a Big Bang však mnohé spojuje. Avšak i rozděluje. Big Bang sice nemá tak dlouholetou tradici jako Big Band, nicméně se snaží na onu tradici navazovat velice atraktivním způsobem.

Propojil jsem tedy tyto dva bandy pomocí dvou muzikantů, z nichž jeden každý zůstává svým způsobem spjat s tím, co bylo, s tím, co je. Klávesista Aleš Říha patří do první skupiny, zatímco stávající ředitel Základní umělecké školy ve Znojmě Jaromír Berka reprezentuje tu druhou. Když se ovšem setkají takoví dva profíci, jako jsou tihle dva, nezbývá než tiše naslouchat a s hlubokým respektem pouze zaznamenávat řečené. A o tom, že si mají o čem povídat, na to vemte jed.

Pánové, zač je tedy vlastně ve Znojmě muziky loket? Jak se vůbec hrávalo předevčírem, a kterak dneska?

A. Říha: Tak nějak se trochu vytratila spontánnost a nadšení, na jaké si pamatujeme. A taky humor jako kdyby poněkud scházel na úbytě. Muzikanti byli vždycky veselé kopy. Když si vzpomenu na Kamila Štěpánka, jenž perfektně ovládal noty, ale písmeno „ř“ nikdy, tak se mi vybaví jeho okřídlené pivní krédo: V létě chladí, v zimě hřřřeje…

J. Berka: Všichni nezapomenutelní měli jedno společné. Skvěle hráli a pro srandu nechodili nikdy daleko. Dolfa Jelínek s altsaxofonem, Béďa Grünfeld s tenorsaxofonem anebo Pepík Valta s tenorsaxofonem. Klávesistovi Pepkovi Veselému taky neunikla nikdy ani jedna falešná nota (ale taky ani jeden panák rumu). Se všemi byla velká legrace. Kde jsou ty časy… Jako kdybychom tak nějak zvážněli, snad i dospěli, anebo se zklidnili natolik, abychom mohli svoje hudební zkušenosti předávat těm mladším.

A ti mladší se vyskytují přirozeně, anebo se musejí hledat jako ona příslovečná jehla v kupce sena?

A. Říha: Vždycky se zčistajasna objeví fenomenální talenty. Vypracují se z hudebního podzemí na ulici až na světová koncertní mola. A tahle situace se opakuje i na mezinárodní scéně. Troufl bych si říct, že tenhle přirozený vývoj má jednu důležitou vlastnost. Výdrž. Kdo zkrátka umí, ten se mezi notami neztratí, a nezazáří jako hvězda, která následující rok zhasne. Karel Fojtík převzal Big Band po legendárním…