Architekti Petr Múčka a Josef Veselý: V Louce hledáme hranici mezi zachováním autenticity kulturní památky a novými konstrukčními prvky

Z chátrajícího Důstojnického pavilonu, takzvaného kastelu, se má během několika let stát moderní čtyřhvězdičkový hotel. Zájem o budoucí provozování nového hotelu v areálu louckého kláštera už projevily i světové hotelové řetězce. Společnost Důstojnický palác, s.r.o., která projekt na rekonstrukci Důstojnického pavilonu v areálu louckého kláštera chystá, do přípravných prací zapojila největší tuzemské špičky svých oborů.

„Na projektu rekonstrukce Důstojnického pavilonu pracují největší špičky svých oborů,“ říká František Molík, jednatel společnosti Důstojnický palác. „Podařilo se nám dát dohromady tým více než dvaatřiceti odborníků – architektů, projektantů a specialistů na jednotlivá řemesla.“

Jednou z předních tuzemských firem, které se podílejí na přípravných pracích pro rekonstrukci Důstojnického pavilonu, je i Atelier Múčka Veselý architekti s.r.o. Společnost byla založena v roce 2018 v Brně jako volné sdružení dvou architektů s vlastní samostatnou dlouhodobou praxí Petra Múčky a Josefa Veselého.

Atelier se věnuje všem typům zadání od urbanistických koncepcí přes návrhy novostaveb až po rekonstrukce. Podílel se i na různých fázích revitalizací řady historických objektů, jako například brněnské katedrály svatého Petra a Pavla, kostelů sv. Jakuba Většího a sv. Josefa v Brně, hradu Malenovice, zámku Hoješín či bašty prachárny v Chrudimi.

Co je podle vás největší výzvou při revitalizaci historických budov, jako je ta v areálu louckého kláštera?

Jednoznačně nastavení hranice mezi zachováním autenticity kulturní památky a novými konstrukčními a estetickými prvky obnoveného objektu. Zároveň je velkou výzvou i konstruktivní a vzájemně respektující spolupráce všech zúčastněných osob projekčního týmu a zástupců dotčených orgánů státní správy, primárně pracovníků památkové péče.

Můžete tuto práci srovnat s nějakou jinou rekonstrukcí historické budovy, na které jste pracovali? Případně jmenovat další „referenční“ stavby?

V našem portfoliu se nachází množství kulturních památek, na které jsme zpracovávali nejen passporty, ale i jednotlivé projekční fáze. Od povolení staveb přes dokumentace pro provedení stavby až po dozory při provádění stavebních prací. Například jde o revitalizaci a obnovu Národní kulturní památky kostela svatého Jakuba Většího v Brně, revitalizaci katedrály svatého Petra v Brně či revitalizaci objektu a zpřístupnění muzejních sbírek hradu Malenovice.

Jaké práce v případě Důstojnického areálu zpracovává vaše architektonická kancelář?

Naše kancelář Múčka Veselý architekti s.r.o. zpracovává dílčí část projektu, takzvaný passport stavby, což je zachycení aktuálního stavu objektu včetně všech jeho konstrukcí, oken, dveří, kleneb a podobně. Tento passport zpracováváme na základě podrobného zaměření metodou laserového skenování, díky čemuž můžeme získat nejpřesnější možné informace o rozměrech, poloze a tvaru všech prvků. Celý passport zpracováváme metodou BIM (building information model) ve trojrozměrném prostředí, což je pro navazující projekční práce velikou výhodou. Projektování metodou BIM má hlavně u kulturních památek velikou přidanou hodnotu, kdy je možné všechny nové zásahy ověřovat ve všech rozměrech stavby, nejen ve 2D výkresech, a díky této metodě zpracování se snadněji předchází případným kolizím navrhovaných prvků s historickou památkou.

Vidíte u této rekonstrukce nějaká problematická místa?

Z pohledu projektu vnímáme nejvíce problematické naplnění požadovaných funkcí nového využití objektu v souvislosti se zachováním charakteru kulturní památky. Objekt bude nově „prošpikován“ veškerou technologií, která zde zcela logicky nikdy nebyla řešena, ale zároveň je nezbytně nutná pro fungování objektu v jeho nové náplni. 

Jaké naopak příležitosti tato rekonstrukce dle vás nabízí?

Jednoznačnou příležitostí je znovuoživení desítky let chátrajícího objektu. A to primárně ve vazbě na charakter kulturní památky, kterou důstojnický pavilon (a celý areál louckého kláštera) bezpochyby je. Zároveň je velkou příležitostí možnost ukázat kontextuální a citlivý přístup ke kulturní památce, který však umožní její revitalizaci a nové užívání.

S jakými potížemi se při těchto projektech nejčastěji potkáváte?

Nevím, jestli to přímo označovat jako potíže. Projekční práce na kulturních památkách se od standardních projektů (například novostaveb či rekonstrukcí objektů, které nejsou památkami) značně liší. Velkou a nezbytnou částí jsou průzkumy. Objekty zpravidla nedisponují žádným relevantním zaměřením, není známo složení konstrukcí. Není zpravidla známo, z jakých historických etap se jednotlivé části objektu nacházejí. Tedy je nutné zpracovat detailní zaměření, inventarizaci prvků (soupis historicky hodnotných dveří, oken, mříží a podobně), stavebně technický průzkum, stavebně historický průzkum, případně stratigrafické průzkumy v případě výskytu dochovaných povrchových úprav stěn či kleneb. Až po těchto zpracovaných průzkumech je možné započít se samotným projektováním a je nutné všechny průzkumy průběžně zohledňovat a hledat nejvhodnější cestu pro splnění současných požadavků se zachováním autenticity kulturní památky.

Jak obtížné je pracovat v prostředí městských památkových rezervací? Liší se přístup památkářů město od města? Můžete to případně srovnat i se zahraničím?

Práce na kulturních památkách je velice specifická, viz předchozí odpověď. Každý projekt může být obtížný bez ohledu na to, jestli se nachází, či nenachází v prostředí městské památkové rezervace. Pracovníci památkové péče jsou samozřejmě lidé jako my, tedy se jejich přístup město od města liší a je žádoucí je brát jako nedílnou součást celého projekčního týmu.

(PI)