Dloubání všechny smutky zahání – jen dětem ne

České školství procházelo minulý týden nevídanou zatěžkávací zkouškou. Do lavic se vracela polovina žáků prvního stupně, druhá polovina nastupuje dnes. A základním předpokladem pro povolení rotační výuky je absolvování antigenních testů. Zhruba pětkrát si zašťárat  tyčinkou v nose, pak ji ponořit do roztoku ve zkumavce a kapalinu nakapat na testovací kartu. Jak si s tímto organizačně, ale i psychologicky náročným problémem poradili žáci, učitelé, a i samotní rodiče? Redakce v tomto smyslu monitorovala čtyři školy.

ZŠ Krumlov, Klášterní

„Víš, jak jsme to doma zkoušeli. Pěkně do nosu a otřít,“ volá starostlivě za synem otec. Ten otočí hlavu, mávne rukou a usměje se. „Neboj, tati,“ a jde hrdě dál. Jako by vcházel tak trochu do jámy lvové. Nebo taky do školy a za kamarády, za nimiž se po tak dlouhém odloučení už hrozně těšil.

První žáci začali přicházet v pondělí 12. dubna už po šesté hodině ráno. U vchodu čekala učitelka a odváděla je do speciální třídy určené k testování. Drtivá většina už věděla, co dělat, měli instrukce z rodiny. Celkem tak toho rána prošlo samotestovací procedurou 74 dětí. U žádného z nich se virus nezjistil, ani u osmnácti zaměstnanců školy včetně kuchařek.

„Jsme velká škola, což je výhoda, máme k dispozici hodně odděleného prostoru. Doma zůstaly v pondělí jen čtyři žáci z těch, co mohli přijít. Jen jeden rodič chtěl dovnitř a u testů asistovat, což jsme mu samozřejmě umožnili. Ostatní zůstali venku, všichni byli chápaví a zodpovědní, jsem z toho doslova nadšený, takže cirkus se u nás nekonal. Snažili jsme se hodně komunikovat s rodiči, vše jim vysvětlovat. Být dobře připravený, o tom to je. Odborníci tvrdí, že testy jsou nutnost, aby se nemoc dál nešířila, tak to prostě beru jako fakt. Je to pro mě a pro nás všechny výzva a v jistém smyslu i trochu dobrodružství,“ říká ředitel školy František Vrána.

Jídlo povzbuzuje mysl i ducha. Zástupkyně ředitele Lucie Krausová si ono pondělí úplně oddechla až odpoledne ve školní jídelně při dozoru. Kuchařky ten den připravily kuřecí nudličky s rýží. „Samozřejmě, přiznám se bez mučení, měla jsem z dnešního dne trochu strach. Negativních a nečekaných zvratů mohla přijít spousta. Naštěstí máme děti šikovné, a samozřejmě i skvělé rodiče.“

Jenomže chybička se vždycky vloudí. Stát nechal na jednotlivých školách, co s dětmi rodičů důležitých profesí, kterým dosud zaručoval jako výjimku běžnou výuku. Například u rodin…

Celý článek najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.

Alžběta Janíčková