Pusťte děti na hřiště!

Zdravý selský rozum mi napověděl, abych se přimluvil za děti, které chtějí na hřiště. A tak jsem zašel už před Velikonocemi za ministrem zdravotnictví Janem Blatným, jehož jsem vyzval, aby použil zdravý selský rozum a děti na hřiště pustil. Připadlo mi to logické, protože se děti stejně nechovají tak, jak si vláda lakuje na růžovo. A pokud zavíráme oči před něčím, co očividně nefunguje, je třeba na to upozornit a zapřemýšlet pomocí onoho zdravého selského rozumu.

Uvíznout ve vlastním sebeklamu, že se děti neshlukují a nepotkávají, že ke každému takovému hloučku hned vyrazí policie, aby prověřila, zda je ono dětské shromáždění nahlášeno, je totéž, jako tleskat císařským novým šatům, jak jsou pěkné, přičemž císařpán je nahý…

Bylo by přece daleko bezpečnější, kdyby děti zůstaly právě na hřišti, kde trenér dohlédne, aby byla dodržována alespoň nějaká, schůdně splnitelná pravidla.

A pokud taková pravidla bezpečného sportu neexistují, měli bychom jasně slyšet, že se můžeme nakazit i během letmého setkání. Jsem pochopitelně dalek toho, abychom se po pár optimistických dnech vrhli bezhlavě do další vlny pandemie, jen chci nadále upozorňovat, že cosi nefunguje.

Vyzval jsem dnes už politického nebožtíka, ministra zdravotnictví Blatného, aby děti na hřiště pustil. Aby se pokusil najít jeden důvod, proč je nechat sportovat a nehledal tisíc důvodů, proč jim vystavit zaracha. Nepochodil jsem.

Nyní mi tedy nezbývá než stejnou žádost tlumočit novému ministru zdravotnictví Petru Arenbergerovi.

Ministři se mění, moje požadavky nikoliv.

Tomáš Třetina

senátor