Ovocnáři sčítají škody, mrazivá hrozba však potrvá až do května
Jako v minulém roce, tak i v roce letošním museli zdejší ovocnáři čelit zákeřným ranním mrazíkům. Koncem minulého týdne zaznamenali na Znojemsku tři noci, kdy se teploty pohybovaly v rozpětí mezi -1 a -5 stupni. Dosavadní škody, které se týkají především meruněk, zasáhly třicet až čtyřicet procent květů. Vyhráno ale ovocnáři ještě nemají, ze zkušeností vědí, že hrozba mrazů přetrvává až do 20. května.
„Mrazivé jarní teploty nás zásadním dopadem na množství sklizené úrody postihly zejména v posledních letech již mnohokrát.
Za svou praxi, která čítá přes třicet let, většinou pamatuji, že stačil jediný stupeň pod bodem mrazu a byly způsobeny, zejména u meruněk a broskvoní, velké škody.
Poprvé v loňském roce se však stalo, že některé květy vydržely bez závažnější újmy i přes mínus čtyři stupně.
Situace se opakuje i v roce letošním, kdy v plném květu meruněk přišly několik nocí po sobě mrazíky, kdy jsme naměřili až mínus čtyři stupně Celsia. Podle mého názoru rozhoduje i vlhkost vzduchu v době mrazu, takže za určitých podmínek snesou květy i nižší teploty,“ myslí si předseda představenstva těšetické společnosti Pomona Ivo Pokorný.
Zásadní vliv na počet případů, kdy jsou ovocné stromy poškozeny mrazíky, má podle Pokorného i skutečnost, že se díky oteplení čím dál častěji setkáváme s brzkým termínem nástupu květu. Extrémně brzy kvetly meruňky v letech 2007, 2017, 2019 a 2020. Nejrannější květy se objevovaly už v termínu 13. března (v roce 2017).
Ovocnáři používají proti jarním mrazíkům různé způsoby ochrany. Zásadním agrotechnickým opatřením je nesázet ovocné stromy do poloh, kam v jarních dnech často zatéká studený vzduch. Nevhodné jsou údolí a mrazové kotliny. Ale ani respektování této základní zásady, kterou se ovocnáři řídí, neeliminuje dostatečně rizika. Vliv na odolnost proti mrazu má i správná agrotechnika a výživa stromů.
K nejčastěji využívaným metodám ochrany sadů patří pálení speciálních parafinových svící, které v počtu asi dvou set kusů na jeden hektar dokážou zvednout teplotu prostoru o dva až tři stupně. Záleží ale na rychlosti proudění vzduchu. Za větru toto opatření často zklame. Jedno zapálení svící, které hoří po dobu asi osmi až deseti hodin, znamená investici přes čtyřicet tisíc korun na hektar.
„Za účinný považuji jakýkoliv ohřev vzduchu. Slouží k tomu i mobilní závěsné stroje, které vyvíjejí teplo a při pravidelných průjezdech mezi stromy umožňují určitou ochranu. V posledních letech se využívají čím dál častěji různá mobilní kamínka na peletky nebo drátěné koše na koks. Zapalování klasických ohňů, kdy se spaluje dřevěný odpad po řezu stromů nebo sláma, nepovažuji za příliš účinné. Zejména za bezvětří nedojde k zadýmení prostoru, ani k přímému ohřevu většího prostoru,“ říká Ivo Pokorný.
Parafínové svíce zapalovali také ve Stošíkovicích na Louce. „Kromě nich využíváme tři stacionární jednotky na ohřev vzduchu spalováním propanu a v jedné lokalitě vyvíjíme proti mrazovou mlhu. K poškození květů určitě již došlo, ale i tak jsme mírnými optimisty a doufáme, že se jednalo prozatím o mrazovou probírku. Míra poškození se bude dát objektivně vyhodnotit začátkem týdne,“ míní Libor Kahoun z Farmy u Tří Dubů.
Dominik Burdel
