Odmítavý postoj nemocnice brání popsat, jak vyčerpávající boj zdravotníci zvládají

Lékařka znojemské nemocnice, kterou jsem potkala na ulici, byla unavená a nesoustředěná. Vracela se z noční. „Náročná služba?“ zeptala jsem se. „Dneska v noci nad ránem dva exity. Měla jsem nutkání, jak ty mrtvé odváželi, tu scénu natočit a dát ji na YouTube. Aby lidi viděli, co se děje v nemocnici. Ne všichni chápou, oč jde. Nevěří, že se to může přihodit úplně každému, dokonce i mladým, i ti k nám někdy přicházejí s úplně poškozenými plícemi. Ale to bych musela zveřejnit anonymně,“ povzdechla si lékařka.

Zeptala jsem se paní doktorky, co si myslí o účinnosti mediálního obrazu zdravotnických služeb v dobách koronaviru, a nakolik by asi její kolegové odpovídali na novinářské otázky otevřeně a bez zábran. „Pomohlo by to určitě, někteří z nás by se rozpovídali i docela rádi.“

Chtěli jsme pomoci, byli jsme odmítnuti

Poslala jsem tedy e-mail nejvýše postavenému člověkovi v nemocnici Martinu Pavlíkovi, který jediný může dát souhlas s tím, aby reportáž napomohla vstřícnějšímu vnímání covidové situace ze strany veřejnosti.

Vážený pane řediteli, podle predikcí medicínských a datových odborníků budeme v následujících týdnech čelit nejtěžší zatěžkávací zkoušce související s covidovým nouzovým stavem a s aktuálními bezpečnostními opatřeními vlády. Nálada lidí unavených více jak rok trvající pandemií není příliš vstřícná. Nezanedbatelné části z nich, dezorientované navíc absurdními dezinformačními kampaněmi, přitom stále nedochází, o jak vážnou situaci jde. Myslíme si, že je naší povinností přispět k zvýšení všeobecné informovanosti a pokusit se zprostředkovat reálný pohled na situaci. Rádi bychom proto veřejnost seznámili, v jak obtížné situaci se nachází naše znojemská nemocnice a s jak těžkými úkoly musí její pracovníci denně zápasit. Podobně, jako o tom píší jiná média prostřednictvím řady reportáží.

Prosíme vás proto, abyste nám laskavě povolil uskutečnit několik rozhovorů s lékaři a sestrami pečujícími o covidové pacienty a pořízení několika snímků.

Výsledná reportáž včetně fotografií by samozřejmě podléhala vaší autorizaci.

Ředitel Martin Pavlík odpověděl obratem.

Děkujeme za váš zájem, ale jistě pochopíte, že situace je nyní opravdu vážná a náš zdravotnický personál má absolutně jiné starosti. Oceňuji změnu přístupu vámi zastupovaného média a věřím, že vámi deklarovaná snaha o objektivní informování veřejnosti se v této, pro nás zdravotníky tak náročné, době naplní. K dispozici je vám samozřejmě i nadále náš tiskový servis, který i přes náročnost podmínek v nemocnici pravidelně poskytujeme.

Tolik odmítnutí Martina Pavlíka.

Odmítnutí je proti zájmu lékařů, pacientů i veřejnosti

Co k tomu říci? Za prvé nechápu, proč pan ředitel zmiňuje změnu přístupu Znojemska, náš postoj k současné pandemické krizi je konzistentní. Snažíme se informovat a upozorňovat veřejnost na vážná rizika nemoci, na vyčerpávající úsilí našich zdravotníků, na nutnost chovat se zodpovědně a nevěřit někdy diletantským, někdy záměrně škodícím fámám snižujícím obranyschopnost společnosti a negativně ovlivňujícím i její morálku.

Za druhé nerozumím ani tomu, proč vedení znojemské nemocnice naši korektně formulovanou a poctivě míněnou nabídku reportáže odmítlo, zvlášť když jsme nenavrhovali návštěvu covidového oddělení, jen několik rozhovorů s lékaři a sestrami, kteří volají o pomoc také proto, že objektivní informace z nemocničního terénu chybějí.

Je mně to líto, ale uznávám, že nemocnice má právo pomocnou ruku odmítnout.

Role médií  však v těchto těžkých chvílích zůstává mimořádně významná.

Obrátila jsem se proto na Fakultní nemocnici v Brně, kde pracují zdravotníci stejně zatížení prací, ale kde jsou si vědomi toho, že každá pomoc je vítaná. Zde mně naopak náruč rozevřeli a reportáž ochotně umožnili. V našem týdeníku ji zveřejníme příští týden.

Alžběta Janíčková