Olympiáda v češtině tentokrát v nezvyklém hávu
Koncem roku se na Přímce uskutečnilo školní kolo Olympiády v českém jazyce. Koronavirová opatření promluvila i do této tradiční soutěže, a proto se poprvé v historii konala on-line formou. Ale jak zorganizovat Olympiádu, když třeťáky máme doma na distanční výuce, zato čtvrťáci již opět nasávají školní atmosféru, sedí v lavicích a dohánějí vše, co se dá?
Připojíme se? Neselže technika? Půjde to odeslat? Kde najdu zadání? Co když soubor neotevřu? Nezablokuje se? Paní učitelko, proč tam pořád není ten odkaz? Mnohé další otázky se honily hlavou našim milým studentům i vyučujícím.
Zvládli jsme to!
Po měsících výuky na dálku zvládneme i nemožné. Vždyť to znáte, když musíš, tak musíš. Hodilo se nám vše, co jsme si dosud osvojili, propojili jsme se pomocí výukové aplikace teams, třeťáci soutěžili v klidu domova, čtvrťáci nás jistili ze školní budovy z jedné z moderních počítačových učeben.
Úkolem soutěžících bylo ve stanoveném časovém limitu vyřešit obtížné úkoly z gramatiky a slohu. Schválně, dokázali byste odstranit formulační neobratnosti v textu, vysvětlit významový rozdíl mezi přídavnými jmény citlivý – citelný – citový – cituplný, vytvořit slovotvorné řady nebo určit záludné větné členy? Účastníci soutěže z naší školy to dávají s přehledem.
Ve slohové části se studenti zamýšleli nad tématem knihy, kterou jednou napíšou. Vznikly velice zajímavé texty, posuďte sami.
Zuzka: „Kniha by měla být psaná od srdce, měly by v ní být zachyceny i nejjemnější detaily a myšlenky skryté hluboko v paměti člověka… Příběh byste si měli přehrávat v hlavě znovu a znovu, opakovaně se vnořit do onoho prožitého momentu. Můžete si také představovat svět, ve kterém máte neomezené možnosti, svět, kde můžete být kýmkoliv a prožít cokoliv. Kniha samotná je bránou do jiného světa.“
Natálie: „Slyším šum listů, zpěv ptáků a lehký vánek, jenž mi slabě nadzvedává listy popsaných papírů, do nichž píši své hluboké myšlenky a vzpomínky. Sedím ve svém malém domku na stromě, který jsme spolu s mým bratříčkem postavili jako malí, a píši o své představě o tom, jaké by to asi bylo mít ho teď tady vedle sebe. Tu knihu píši pro něj, aby věděl, že v mém srdci stále je a bude. Vypisuji se ze svých temnot a snažím se vidět vše barevně. Vzpomínám na každou blbost, kterou jsme spolu zažili, a lehce se při těch vzpomínkách usmívám. Můj bráška byl sice o pět let mladší, ale měl prima nápady, třeba tento domeček na stromě. Chodili jsme ho sem stavět potají, když naši odjeli do obchodu nebo museli naléhavě do práce. Máme společné fotky vyfocené na polaroid, který jsme dostali předloni na Vánoce od naší maminky, ty Vánoce byly naše poslední… Snažím se do knihy vepsat všechny detaily o tom, jaké to je žít s dírou v srdci… Píšu o tom, jaké měl rád bráška sladkosti a co ho dělalo šťastným…“
Petr: „Bohatství má mnoho podob. Měl jsem život, o kterém většina lidí sní, ale já nebyl spokojený ani šťastný. Nesmírné bohatství, neomezené možnosti a kdoví co ještě. Ale víte co? Pořád je to málo. Asi si říkáte, co bych ještě chtěl. Chtěl bych vaše bohatství. Co tím myslím? Fungující rodinu, vřelé objetí, sdílení pocitů a společných problémů. Toto je bohatství, o kterém sním dnem i nocí. Ale bohužel tohle si člověk za peníze nekoupí.“
Tolik citace našich studentů. Kteří řešitelé byli nejúspěšnější? S náročným zadáním si nejlépe poradili Pham Vu Hoang Luong, Jitka Drápelová a Silvie Sovová. První dva jmenovaní postupují do kola okresního, jehož hrdým hostitelem se 25. ledna 2021 stane právě naše škola.
Mgr. Kateřina Chaloupková
Střední Odborné Učiliště a
Střední Odborná Škola SČMSD Znojmo S.r.o.
