Vzácná, ale nechutná

Není muchomůrka jako muchomůrka. Znojemský botanik Radomír Němec objevil během výzkumné práce v jihovýchodní části Národního parku Podyjí velmi vzácnou a kriticky ohroženou Vittadiniho muchomůrku. Na rozdíl od muchomůrky zelené nezpůsobuje při požití prudkou otravu. Je pouze nejedlá.

Naštěstí. Nápadně se totiž podobá bedli vysoké a málo zkušený houbař by si ji mohl splést.

„Nelze dokonce vyloučit, že někdo Vittadiniho muchomůrku už v těchto dnech u nás omylem ochutnal,“ připouští botanik. Sníst by ji byla velká škoda a žádný požitek. Potenciálního konzumenta odrazuje už její nevábná vůně. Laik může pro rozpoznání použít jednoduchou pomůcku. U bedle se dá jednoduše uvolnit prstýnek na nožičce. Viittadiniho muchomůrka má naopak prstýnek pevně přirostlý.

Na území parku byla pozorována vůbec poprvé. Přesné místo současného nálezu mykolog kvůli ochraně tají. V minulosti jednorázově rostla také u Božic a Jaroslavic. Typická je spíše pro oblast středomoří.

Jedná se také o jediný druh muchomůrky u nás, který nevyhledává soužití s kořeny stromů a keřů.

„Je možné ji nalézt zejména na člověkem ovlivněných stanovištích, jako jsou například okraje vinic, obcí nebo pastvin od konce jara do podzimu,“ vysvětluje Radomír Němec. Zda její neobvyklý výskyt souvisí s klimatickými změnami, však potvrdit nemůže. „Jsou to jen spekulace. Rozhodně jí vyhovuje teplé klima a půda bohatá na vápník,“ dodává.

Nález mu udělala samozřejmě radost, už kvůli tomu, že zvyšuje prestiž krásné přírody Podyjí.

-jan-