Odkaz K 231 zapomenut nebude

Na sklonku loňského roku definitivně uzrál nápad, vzdát poctu vězňům sdruženým v Konfederaci politických vězňů (KPV).

„Již několik let spolupracuji s Marií Achrerovou, která je její okresní předsedkyní. Vedení organizace převzala po smrti svého muže, který byl stejně jako další z jejich rodiny odsouzen podle paragrafu K 231 jako politický vězeň. Poté, co zemřel Leopold Solař, poslední člen znojemské KPV, organizace se rozhodla činnost ukončit. Přišlo mi to trochu líto, uzavřít tuhle kapitolu, neboť se domnívám, že krutosti totalitních režimů, by neměly být nikdy zapomenuty. Shodou okolností za mnou v té době přišel, jako za politicky činnou osobou, Jiří Švihálek s prosbou připomenout jeho otce vhodnou formou jako politického vězně.

Ve Znojmě-Louce před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a Svatého Václava stojí památník politických vězňů, který zde 26. září roku 1993 vysvětil premonstrátský opat Vít Tajovský. Proto jsem o dalším dublování desky vůbec neuvažoval. Navrhl jsem při příležitosti třicátého výročí Konfederace politických vězňů – a samozřejmě také jako poděkování – odhalit pamětní desku s konkrétními jmény jednotlivých vězňů. Cíleně jsme se zatím zaměřili na politické vězně z Konfederace politických vězňů. Tento okruh lidí je lépe definovatelný a snadněji, ale v žádném případě nikoliv snadno, dohledatelný,“ popisuje chvályhodný záměr Marek Venuta.

Ukázalo se však, že nalézt konkrétní údaje je velmi obtížné. Konfederace politických vězňů totiž jmenné seznamy neevidovala.

A tak se Marek Venuta s paní Marií Achrerovou pustili do detektivní práce.

„O pomoc jsem požádal i vojenského historika, plukovníka Eduarda Stehlíka, Ondřeje Matějku, náměstka ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, a Martinu Kotykovou ze sdružení Dcer (děti politických vězňů – pozn. redakce).

Nakonec se nám podařilo během více než osmi měsíců mravenčí práce sestavit jmenný seznam, který čítá osmaosmdesát jmen. Pan Jiří Švihálek, stejně jako jeho otec, jsou neodmyslitelně spojeni s křesťanskou organizací Orel, která podobně jako Sokol byla nejprve zakázána během války Němci a posléze po únoru 1948 rovněž komunisty. Mnoho členů Orla bylo za své názory perzekvováno a mnoho jich bylo za své přesvědčení zavřeno,“ popisuje vývoj situace Marek Venuta.

Společně se starostou znojemské jednoty Ludvíkem Miholou se pak Marek Venuta dohodl, že zeď louckého kláštera bude pro pamětní desku z hlediska důstojnosti ideálním místem.

Slavnostní akt se uskuteční v úterý 23. června v 16.00 hodin, kdy vzápětí proběhne i mše svatá. Poté se uskuteční samotné odhalení desky.

-TIK-