Ovocnáři sčítají škody. Některé jsou fatální

Zdají se být pryč časy, kdy obvyklou dobou prvních květů meruněk býval začátek dubna. V posledních letech jejich první výskyt proniká stále hlouběji do zimního března, s čímž lineárně roste také riziko zmrznutí květů a konsekventních ztrát na úrodě. Ty budou podle regionálních ovocnářů v letošním roce fatální.

„Zatím nemám ověřeny zprávy z celé Moravy, ale domnívám se, že škody budou v rozsahu sedmdesát až sto procent poškození plošně. U nás se budou blížit devadesáti procentům zmrznutí,“ uvedl Ivo Pokorný z těšetické Pomony, kde první květy meruněk letos objevili 17. března.

„To je spolu s rokem 2014 jeden z nejčasnějších termínů v poslední dekádě. Obvyklou dobou, kdy meruňky vykvétají, je začátek dubna, v dlouhodobém průměru nejčastěji okolo pátého až osmého dubna To však v posledních letech příliš neplatí,“ potvrdil Ivo Pokorný.

Na vině jsou vysoké teploty v zimních měsících. Ovocné stromy předčasně ukončují zimní spánek a probouzí se k životu. „V těchto případech se logicky prodlužuje riziková doba, kdy může dojít ke zmrznutí květů, a tím ztrátám na úrodě,“ zmiňuje Pokorný.

V ovocnářství funguje ochrana proti klasickým jarním mrazíkům, které bývají zpravidla jen v ranních hodinách, vrstva studeného vzduchu při nich dosahuje jen několika metrů výšky.

Podle Pokorného byl ale letošní mráz natolik silný, že vzdorovat mu nešlo. Na meteorologické stanici těšetičtí ovocnáři zaznamenali mezi 14. březnem a 3. dubnem třináct mrazivých dnů, při kterých teploty klesaly k mínus šesti a při zemi až k mínus osmi stupňům.

„V letošním případě šlo o mráz plošný, s mocnou vrstvou studeného vzduchu a s mnohahodinovým trváním. V těchto podmínkách účinně zabránit významným škodám na teplomilném ovoci je nemožné,“ posteskl si Pokorný.

„Zkoušeli jsme ohřívat vzduch v prostoru ovocného sadu pomocí speciálních parafinových svící, pálením zbytků dřeva po řezu ovocných stromů, či balíků slámy. Potíž byla v tom, že jsme měli k dispozici materiál pouze na dva až tři dny. Ochrana pomocí svící je tak finančně náročná, že jsme to po prvních dnech vzdali a finanční ztrátu neprohlubovali – teď už mohu říci, že jsme učinili správně,“ zmínil Pokorný s tím, že existuje i několik dalších způsobů ochrany, ale v těchto mrazech nebyl aplikovatelný žádný z nich. Například zamlžování aerosolem glycerinu s vodou nebylo možné, jelikož večer foukal vítr.

„Dalším způsobem ochrany proti mrazu je zadešťování závlahovou vodou. Tato ochrana u nás zatím není instalována a je velmi finančně náročná. Existují ještě další metody – existují stroje na ohřev vzduchu, anebo je možné použít na promíchávání vzduchu vrtulník. Troufnu si ovšem na základě dlouhodobých zkušeností tvrdit, že žádná z vyjmenovaných metod nepomůže zásadním způsobem proti minus šestistupňovému mrazu,“ konstatoval Pokorný.

Ztráty meruněk evidují i další ovocnáři. Například Farma U Tří dubů ze Stošíkovic škody vyčíslila na pětadevadesát až sto procent, u broskvoní se pohybují mezi padesáti a osmdesáti procenty, u třešní a hrušní mezi třiceti a padesáti procenty.

„U jabloní to zatím není možné kvalifikovaně odhadnout. Je nutné připomenout, že doteď jsme absolvovali tři vlny poměrně silných jarních mrazů, ale stále do patnáctého až dvacátého května je poměrně daleko,“ zmínil jednatel stošíkovické společnosti Libor Kahoun.

„Musíme si také počkat, jaké procento zmrznutí postihlo další ovocné druhy. U višní a jabloní je poškození nerozvinutých květů doposud přijatelné,“ tvrdí Ivo Pokorný.

-bur-