V Lukově se sousedé nepotkávají, ale ruce do klína nesložili
Sousedi se nepotkávají, nezastavují na kus řeči jako dřív. Před obchodem nikdo nesedí na lavičce a nepije pivo, na návsi pod rybníkem je až hrozivé ticho, všechny tři hospody zavřené, všude vylidněno.
Klid kvůli koronaviru je tu ovšem zdánlivý. Lukováci sice omezují pohyb na veřejnosti, nesložili však ruce do klína. Už v pátek 13. března dostal každý obyvatel od samosprávy dvě roušky ušité z dvojité bavlněné látky, v minulém týdnu další dvě.
„Šijeme si je sami, je nás asi dvanáct, mezi nimi i moje dcera. Funguje tu velká solidarita,“ popisuje situaci starosta Marek Langer. „A také se snažíme lidi hodně informovat. Podstatné věci zveřejňujeme na webu, také pomocí místního rozhlasu, spojení s některými spoluobčany máme i prostřednictvím jejich e-mailové pošty. Navíc jsme pro ně zavedli mobilní aplikaci, která nám umožňuje posílat zprávy přímo na jejich mobily a tablety. Samospráva se také aktivně stará o místní domov seniorů, jeho klientům nosíme nákupy. Tuto službu jsme nabídli i ostatním seniorům v obci, nikdo ji zatím nepotřebuje.“
Patří mezi ně i paní Miroslava. „Všechno potřebné nám vozí dcera, ale bylo pro nás příjemné vědět, že na nás ostatní myslí. Jsme s manželem v důchodu a striktně dodržujeme zásadu nikam nevycházet, ani nepřijímat návštěvy. Většinu dne trávím na zahradě, pokud je dobré počasí. I když s nikým nemluvím, roušku si beru. Život se nám sice změnil…
Celý článek najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.
Alžběta Janíčková
