Zůstává obchvat budováním skanzenu silnice sedmdesátých let minulého století?

Na podzim minulého roku byla otevřena část obchvatu od znojemského návrší po křižovatku u nemocnice. Další část postavená v letech 2006-2009 dosud otevřena nebyla. Na zatím realizované části obchvatu byla již proinvestována skoro jedna miliarda korun. Chybí zhruba 750 metrů u Červeného mostu, aby již postavené dílo bylo využíváno alespoň jako místní komunikace. Je vůbec otázkou, zda se v tomto případě dá mluvit o „obchvatu“ nebo jen o „přeložce“ silnice I/38 do okrajových částí Znojma. Obchvat má vést mimo zástavbu bez nutnosti nadměrných protihlukových opatření, nemá zatěžovat blízkou zástavbu prachem.

Neprůjezdný průjezd už v 70. letech

Úvodem bych se vrátil trochu do historie. Obchvat Znojma jako část silnice evropského významu E59 byl původně plánován v této trase v 70. letech minulého století. Již tehdy se mluvilo o tom, že průjezd centrem Znojma je na hranici únosnosti. Tehdy byla doba normalizace a směr na Vídeň byl nežádoucí. Takže se naprojektovala nyní realizovaná stavba od znojemského návrší směrem k dnešnímu Baumaxu. Patrně i důsledkem normalizačního snažení bylo trasování obchvatu namířeno skrz zahrádky, které tehdy z ideologických důvodů bylo nutné znehodnotit.

Dnes jsou tyto zahrádkářské oblasti potenciálním územím pro rozvoj Znojma a vznik vilových čtvrtí. Mnohde se tak již stává, jen bez patřičné koordinace zajištění sítí a obslužných komunikací. Kolem roku 1980 se postavily mosty u dnešního Baumaxu, ten mířící do Suchohrdel měl pokračovat právě v trase obchvatu na Jihlavu.

Salámová metoda po částech

Po roce 1989 se podstatně změnily dopravní priority a významu nabyla nejen výpadovka na Brno, ale i směr na Vídeň. Počet vozidel se zmnohonásobil. Již tehdy se měl přehodnotit původní projekt obchvatu Znojma.

Nicméně tehdejší odpovědní představitelé Ředitelství silnic a dálnic i města Znojma se spokojili s původní variantou a „vylepšili“ ji o pokračování nad Dobšicemi s odbočkou na Brno, dále nad Nesachleby za Oblekovice s kopírováním silnice na Hatě.

A kolem roku 2000 se začalo s realizací obchvatu. Protože to bylo spojeno s velkým množstvím výkupů pozemků, převážně zahrad, vymyslelo se rozdělení na více staveb, aby se mohl celý obchvat realizovat podle takzvané salámové metody, tedy po částech.

Kolem roku 2002 se část majitelů zahrádek, přes které byla tato komunikace naplánována, spojila v občanské sdružení s názvem Obchvat a začala zjišťovat, proč se výkup týká zrovna jejich pozemků. A začali objevovat mnohá pochybení úředníků i projektantů, jak administrativní, tak i věcná.

Bylo by velmi vhodné, pokud by konečně odpovědné osoby sdělily, proč toto občanské sdružení vyhrává většinu námitek a soudních sporů, kde svou argumentací zaznamenává efekt. A proč dopravní profesionálové a úředníci nejsou schopni onu stavbu v jasně veřejném zájmu prosadit.

Zatím jsme se dočkali od nich jen osočování spolku Obchvat i jeho členů, zde se dá říci, že zákopy jsou vykopány pěkně hluboko.

V letech 2006-2009 byla postavena první stavba 2. etapy obchvatu od nemocnice po silnici do Kuchařovic. Dodnes se po ní nejezdí, pokud pominu náhodné cyklisty a skateboardisty. Loni na podzim byla dokončena druhá stavba obchvatu od nemocnice ke znojemskému návrší za cenu dlouhodobých omezení v dopravě do Přímětic.

Moc vozidel po tomto úseku zatím nejezdí, ale brzy se možná tudy naučí jezdit těžká tranzitní vozidla, a to i přes cílené směrové značení pod znojemským návrším, kdy jsou na obchvat posílána jen vozidla jedoucí do Hevlína, zatímco směry Brno a Vídeň jsou směrovány dále přes centrum Znojma.

Další nejasnosti

Od loňského podzimu se dál nestaví a asi ani dlouho nezačne. Základním problémem podle mého názoru je ona kritizovaná salámová metoda, kdy se sice méně problémové části již postavily, ale ty více problémové úseky se odložily a jaksi se je nedaří prosadit. Konkrétně stavba 1–1. etapa, tedy onen sedmsetpadesátimetrový úsek od nadjezdu nad tratí Znojmo-Břeclav u Červeného mostu. Už jen podle označení jde o úsek, který se měl začít stavět nejdříve.

Jsou tam i další nejasnosti – například neřeší se křížení silnice II/413 do Suchohrdel s železniční tratí (nejlépe podjezdem) či přetížení kruhové křižovatky pod Baumaxem.

Mimo jiné, když se tato před dvaceti lety upravovala na kruhový objezd, projektant tam jaksi „zapomněl“ udělat „bajpasy vpravo“, i když se to nabízelo. Územní řízení na tento úsek trvá již bez výsledku a řádného vypořádání připomínek od roku 2011.

Starosta s Obchvatem začal mluvit jako první

Současný starosta Znojma v minulé komunální volební kampani slíbil zajistit dokončení výstavby obchvatu Znojma. Nicméně nyní alespoň oproti svým předchůdcům místo osočování začal komunikovat i s občanským sdružením Obchvat, takže ony hluboké zákopy se přece jen trochu zasypávají. Na podzim při otevírání oné severní části obchvatu se i ministr dopravy Kremlík podivil nad návrhem a stavem realizace obchvatu Znojma a uložil úkoly k rychlejšímu postupu. Bohužel již není ministrem…

Optimismus trvající deset let

A co by se podle mého názoru mělo co nejdříve stát? Především by se mělo udělat cokoli, aby se co nejdříve zprovoznil i ten sedmsetpadesátimetrový úsek k Baumaxu včetně úprav této křižovatky pod Baumaxem, kde by se mělo uvažovat o novém dopravním řešení.

Optimisticky ale předpokládám, že se to stane nejdříve za deset let. Nic jiného už stejně nezbývá. Alespoň se uleví střední a horní části Znojma i Kuchařovicím a Suchohrdlům. Ale když si promítnu již dnešní situaci v určitých časech na kruhových objezdech u Baumaxu, u bývalé Fruty či křižovatce Brněnská-Dukelská, co bude potom, až tam bude ještě svedena část dopravy z obchvatu?

Musíme si zvykat?

Je tedy otázkou, zda to nebude pro Znojmo ještě horší výsledek, než je dnešní stav. Letos v létě se uzavře most přes Novomlýnské nádrže na trase Pohořelice-Mikulov, takže lze očekávat i nárust tranzitu Brno-Vídeň přes Znojmo, tedy jakási generálka.

Zkrátka si musíme zvykat, že po ulici Družstevní a Dukelské budeme jezdit přískoky. Navíc se v nejbližším období plánuje velká rekonstrukce průtahu silnice I/38 městem, od zahrádek na Pražské až po Oblekovice.

Další pokračování tohoto obchvatu od Baumaxu směrem na Hatě, velkým mostem nad čističkou v Dobšicích, napojení na silnici na Hatě za Oblekovicemi, nazývané jako stavby 3 a 4, jsou v nedohlednu.

Zatím jsem neslyšel, že by se tyto úseky již chystaly k výstavbě. A mělo by se toto řešení opustit pro jejich neproveditelnost a nesmyslnost. Přemostění Dyje nad ČOV v Dobšicích je „horskou komunikací uprostřed nížinného území“ a jeho skutečná realizace vezme mnoho financí. Snad jen tunel tam nevymysleli. Doporučuji se tam občanům při některé z jarních vycházek podívat, co za nesmysl je možné projektovat.

A měl by se připravovat skutečný obchvat města Znojma vedený za Příměticemi, Kuchařovicemi, Suchohrdly, přes dyjskou křižovatku, mostem přes údolí Dyje v nejužším místě a dál zleva kolem Načeratického kopce směrem na Hatě.

Tedy varianta zadaná spolkem Obchvat a zpracovaná odborníkem na plánování silničních komunikací inženýrem Kalčíkem. Příprava této varianty bude sice trvat mnoho let, ale konečně bude vize obchvatu Znojma na stav dopravy za padesát let.

Skanzen minulého století

Silnice I/38 je bývalou císařskou cestou a nejkratším spojením Prahy s Vídní. Již nyní se mluví o hlavním tahu Znojmo-Mladá Boleslav s označením S8. Přitom se plánuje i „velký“ dálniční, zhruba stokilometrový okruh kolem Prahy, který zahrnuje i silnici Mladá Boleslav-Havlíčkův Brod. Pokračování na Znojmo se téměř nabízí. Z tohoto pohledu je nynější prosazované řešení obchvatu Znojma spíše budováním skanzenu silnice sedmdesátých let minulého století…

Tomáš Havlásek, člen dopravní komise města Znojma