Doba ledová skončila, nastává doba plastová, co ale přinese, netušíme

Plast, neboli plastická či umělá hmota, materiál, který nás obklopuje a bez kterého se neobejde téměř žádné odvětví. Dalo by se říct, že je dobrým sluhou, ale zlým pánem, jelikož po letech neutuchajícího chrlení plastů nejen jako levné náhražky klasických materiálů, jako jsou dřevo, sklo, ocel a jiné kovy, nám začínají přerůstat přes hlavu. A to natolik, že v oceánech rostou plastové ostrovy. O nynější době se začíná hovořit jako o plastové.

Proto se v rámci otázky ekologické hrozby stále častěji skloňuje vliv plastů ve na lidské zdraví. Vědci totiž zjistili, že okem nepostřehnutelné úlomky plastů pronikají také do našich organismů, a ne všechny je schopen lidský organismus vyloučit. Nedávné zjištění prokázalo, že plastový sediment do těla dostáváme nejen ze vzduchu, ale také při konzumaci potravin a pití vody. Proto se problémem takzvaných mikroplastů začali zabývat i představitelé města Znojma ve spolupráci s Vodárenskou akciovou společností.

Škodí vůbec mikroplasty?

Podle znojemského lékaře a zastupitele MUDr. Pavla Jajtnera jsou mikroplasty reálnou hrozbou, ale konkrétní dopad na zdraví člověka znám není.

„Každý z nás vdechne zhruba 50 000 mikro a nanoplastových částic a 50 000 jich přijme potravou a vodou. Zdá se, že plastové částice nad 150 mikrometrů se střevem nevstřebávají, ale nanoplasty pod 100 nanometrů se vstřebávat mohou. A to je oblast, kde by se mělo dále bádat. U malých savců či obojživelníků zřejmě mohou produkty mikroplastů a na plasty vázané látky (například ftaláty) vstupovat i do reprodukčních cyklů těchto živočichů. Jistě lze vnímat optimisticky, že zatím není definován jednoznačně negativní vliv na lidské zdraví, ale hrozbu vidím spíše v negativním trendu hromadění plastového odpadu v přírodě a jeho vstupu do potravinových cyklů a v předpokládaném trendu zvyšování obsahu plastových částic ve vodě a v atmosféře,“ řekl Pavel Jajtner s tím, že chce vyvolat diskusi nejen na téma možností snížení mikroplastů v pitné vodě, ale i na prevenci, tedy na téma snižování plastových odpadů zejména těch jednorázových.

Místostarosta Znojma Jakub Malačka nechce propadat mediální panice, ale spíše se zaměřit na analýzu faktického vlivu mikroplastů na člověka.

„Vnímám otázku vlivu mikroplastů na lidské zdraví jako oblast, kterou musíme jako Město řešit, protože nám jde o zdraví našich obyvatel. Zdali jsou mikroplasty reálnou a bezprostřední hrozbou pro lidské zdraví, zatím není jednoznačně prokázáno. Potvrdila to letos světová zdravotnická organizace, státní zdravotnický ústav a další renomované výzkumy. Na příkladu pařížské a krakovské univerzity se dokonce ukazuje, že mikroplasty jsou i ve vzduchu a mohou být ještě větší hrozbou, než ty ve vodě. Důvod je ten, že ty ve vodě člověk vyloučí trávicím ústrojím, zatímco vdechnuté v nás zůstávají. Nechci proto propadat mediální panice, protože je toto téma teď aktuální, ale rozhodně ho nezjednodušuji. Právě proto děláme konkrétní kroky s Vodárenskou společností,“ popsal Jakub Malačka.

Jeho slova potvrdil i ředitel znojemské divize Vodárenské akciové společnosti Zdeněk Jaroš, který dodává, že doposud nejsou známá jakákoliv odborně prokazatelná zdravotní rizika související s mikroplasty ve vodě.

Víme vůbec, o čem mluvíme?

V současné době není stanovena žádná metodika jak hodnotu mikroplastů ve vodě měřit. Dokonce není určeno, jaká koncentrace mikroplastů ve vodě je pro lidské tělo nebezpečná.

„Ve Znojmě jsme před dvěma roky uvedli do provozu jednu z nejmodernějších úpraven vod v České republice. Jedná se o třístupňovou úpravnu vody s filtrací přes aktivní uhlí. Dle výzkumu a provedených zkoušek jsme touto technologií schopni odstranit s velmi vysokou účinností jakékoliv mikročástice, tedy i mikroplasty. Stávající vyhláška určující ukazatele pro jakost pitné vody doposud nestanovuje analýzu mikroplastů. V současné době neexistuje žádná standardizovaná metodika, neexistuje žádná doporučená hodnota limitu pro pitnou vodu. Vlastní stanovení je instrumentálně náročné, provozní vodárenské společnosti nejsou na detekci mikroplastů ani vybaveny, tudíž ani v naší společnosti nevedeme žádnou statistku jejich počtu, koncentrace v pitné vodě. Je potřeba si hlavně uvědomit jeden důležitý fakt. Doposud nebylo sjednoceno, co se pod pojmem mikroplast skrývá. Není žádná obecně schválená definice. Pro někoho je mikroplastem částice o velikosti mikrometrů, ale jsou také interpreti, kteří za mikroplast považují i částice velikostí několika milimetrů. Z tohoto důvodu si často kladu otázku, jestli víme vůbec, o čem mluvíme?“ táže se Zdeněk Jaroš.

Máme nejvyspělejší technologii v republice

„Znojemská úpravna vod má nejvyspělejší technologii v České republice, ale některé její části (paradoxně ty zásadní, které mikroplasty filtrují) jsou vyrobeny rovněž z plastu. Takže se nyní řeší, zdali neuvolňují do vody nanoplasty (ještě menší částice), které jsou možná ještě škodlivější, protože mikroplast je schopno tělo vyloučit, ale nanoplast už ne. Navíc u těchto filtrací se k čištění používá mnohem více chemie, takže na druhé straně jsou mnohem větší negativní vlivy na životní prostředí. Existuje také technologie, která vodu vyčistí absolutně od všeho, ale následně se do ní (v podstatě do destilované vody) zpětně přimíchává hořčík či vápník, a já si nemyslím, že to je správné,“ popsal Jakub Malačka.

„Pokud se týká naší úpravny vod, předpokládáme eliminaci 90-95 procent mikroplastů. Co je v současnosti podstatné, je průběžné zjišťování obsahu mikroplastů v surové vodě a pak v upravené pitné vodě a stanovení správné metodiky měření. Tento požadavek byl předložen při jednání s Vodárenskou akciovou společností během října a uvidíme, jak k návrhu přistoupí centrála společnosti,“ podotýká Pavel Jajtner.

Tuto skutečnost potvrdil i místostarosta Malačka, který uvedl, že se v souvislosti s problematikou mikroplastů Znojmo obrátilo také na Akademii věd České republiky.

„Požádali jsme, zdali by bylo možno u nás monitorovat stav, tedy sbírat data a pak vycházet z nejnovějších poznatků výzkumu, abychom je byli schopni interpretovat. Snažíme se navázat spolupráci s tímto špičkovým úřadem, abychom nedělali závěry v panice, ale nad relevantními daty. Nyní tedy počkáme na odpověď a pak stanovíme další postup. Toto téma bereme opravdu hodně vážně,“ ubezpečil místostarosta Malačka.

„Osobně se domnívám, že mikroplasty (a pro nás vodohospodáře jsou to částice velikosti mikro a nano) konzumujeme v mnohem větších koncentracích v jiných potravinách, než je pitná voda. A co je horší, mikroplasty jsou záměrně používány v mnoha odvětvích, například v kosmetickém nebo farmaceutickém průmyslu. Jako příklad mohu uvést zubní pasty nebo léčiva,“ uzavřel Zdeněk Jaroš.

-bur-