Existovala i třetí možnost, jak řešit mnichovskou krizi v září 1938
Přijetí mnichovské „dohody“ v září/říjnu 1938. V české historii stále palčivé a diskutované téma. Měli jsme odmítnout? Neměli jsme odmítnout? Měli, či neměli jsme bojovat? Bylo rozhodnutí československé vlády kapitulovat bez boje správné? Zastánci tohoto řešení tvrdí, že ano. Jeho odpůrci míní, že ne. A že Československo mělo klást vojenský ozbrojený odpor.
České zbrojovky během války
Československý zbrojní průmysl patřil k nejvyspělejším na světě. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 se jej samozřejmě zmocnili Němci. A v období 2. světové války se v Protektorátu Čechy a Morava vyrobilo 25 % (!) německé zbrojní výroby. Tedy, každou čtvrtou německou zbraň a náboj vyrobili v Čechách čeští dělníci.
Není třeba velké představivosti k uvědomění, jaký přínos pro nacisty to byl.
Československé zbraně v rukou nacistů
Podívejme se, jakou výzbrojí disponovala československá armáda v září 1938, které se nacisté po 15. březnu 1939 zmocnili (počty jsou uvedené v kusech):
| pistole | 207 200 |
| pušky | 762 000 |
| ruční granáty | 1 536 300 |
| lehké kulomety | 30 500 |
| těžké kulomety | 8 800 |
| protitankové kanóny | 780 |
| pevnostní protitankové kanóny | 227 |
| protiletadlová děla | 490 |
| obrněné automobily | 66 |
| tančíky | 70 |
| tanky | 347 |
| minomety | 1 110 |
| horská děla | 279 |
| lehká a těžká děla | 1 855 |
| nejtěžší děla a moždíře | 41 |
| stíhací letouny | 326 |
| bombardovací letouny | 155 |
| zvědné a pozorovací letouny | 320 |
Československé tanky součástí Blitzkriegu
Součástí válečné kořisti byly i československé tanky LT vz. 35 a LT vz. 38. Oba dva Němci zařadili do svých služeb pod jmény PzKpfw 35(t) a PzKpfw 38(t).
První tank PzKpfw 35(t) – původní LT vz. 35 – padl do německých rukou v počtu 244 kusů. Nasazen byl při dobývání Evropy i během operace Barbarossa.
PzKpfw 38(t) (LT vz. 38) byl v březnu 1939 ve fázi výroby. Do srpna 1939 obdržela německá armáda 78 kusů. Sériová výroba pokračovala i během války a celkem se v Protektorátu vyrobilo 1 396 těchto tanků.
Německé obrněnce na podvozku LT vz. 38
Na základě podvozku (nebo jeho upravené verze) PzKpfw 38(t) vznikla další německá obrněná technika: protiletadlový tank Flakpanzer 38(t), stíhače tanků Marder III a Hetzer a samohybné dělo Grille. V tabulce níže jsou uvedeny počty vyrobených kusů.
| Flakpanzer 38(t) | 141 |
| Marder III | 1 561 |
| Hetzer | 2 800 |
| Grille | 474 |
Kromě těchto základních vznikly další vozy v malém počtu, jako např. průzkumný vůz Aufklärungspanzer 38(t) (70 ks) nebo plamenometný tank Flammpanzer 38(t) Hetzer (20 ks). Veškerá tato obrněná technika včetně PzKpfw 38(t) se vyráběla v bývalé ČKD.
Kromě obrněné techniky se v ukořistěném zbrojním průmyslu v Protektorátu vyráběly další zbraně a samozřejmě munice (nutno dodat, že na území Protektorátu byla přesunuta výroba i odjinud).
Závěr
Ukořistění československého vojenského materiálu, zbrojovek a zbraní obrovsky zvýšilo válečný potenciál nacistického Německa (jeden bývalý čs. důstojník po válce uvedl, že „Němci se vyzbrojili teprve u nás“). Jeho zničením před německou okupací se tomu mohlo zabránit.
Netroufnu si tvrdit, jak by se válka vyvíjela, kdyby se naši političtí a vojenští představitelé k tomuto kroku (který by se obešel bez lidských a ostatních materiálních ztrát a přispěl by k porážce nacismu více než ozbrojený odpor) odhodlali. Určitě by to na ni mělo velký vliv a možná, že by se některé její události vyvíjely jinak.
Jakub Hekrle
