Slup: Pečou i táhnou za jeden provaz

„Moc se na Slavnosti chleba těším, jen to počasí nám podle předpovědi nebude asi přát,“ povzdechl si v pátek Martin Feranc, místostarosta Slupi před sobotními Slavnostmi chleba. Nemýlil se. Občas pršelo jak z konve. Jenže – tam, kde pečou i táhnou za jeden provaz, rozmary počasí nikoho nerozhodí. A čerstvý chléb chutná výtečně právě za deště.

Slavnosti chleba odstartovaly ve Slupi před patnácti lety doslova novou etapu. U zrodu myšlenky stál tehdejší starosta a učitel František Jeleček. Nikdo asi netušil, co tahle tradice, využívající unikátního areálu zdejšího Vodního mlýna, spustí. Slup se stal pojmem. Návštěvníky z celé republiky i zahraničí láká do Slupi originální atmosféra, folklor, poklady vinařů a samozřejmě i fenomén chleba pečeného v polní vojenské pekárně.

Především ale událost místní spojila, stala se jejich osobní záležitostí a připravují ji s nadšením dlouho dopředu.

„V nadsázce začínáme organizovat další ročník hned poté, co jeden skončí,“ říká starosta Jiří Slezák. „Intenzivním přípravám se věnujeme od ledna, je toho skutečně nad hlavu.“

Slupští pokaždé do programu zařadí novinku, aby příchozí příjemně překvapili. Letos organizátoři pozvali odborníky z Mendelovy univerzity v Brně přednášet o netradičních přísadách do chlebového těsta, pozměnili řemeslné stánky, zapojili koňskou farmu i Muzeum zemědělství z nedalekých Oleksoviček s kyvadlovou dopravou vláčkem. Po dvou letech byl zase otevřen pěchotní srub. Za velmi příjemnou novinku lze považovat i přehledný informační plánek.

Velmi se hodil také pravidelné návštěvnici Kateřině z Olomouce. „Vynechala jsem snad jen dvakrát. Přijíždím pokaždé s někým z rodiny. Mně se ta myšlenka hrozně líbí. Nenechám si nikdy ujít cimbálovku, to je moje srdovka,“ říká žena stojící u mlýnského kola.

Svoji srdcovku si nakonec vybral každý. Ať už pohádku, prohlídku mlýna, nebo další muziku a vystoupení hudebních souborů různých žánrů. Kdo zkrátka umí, ten umí.

Více foto na Facebooku.

Alžběta Janíčková