Vojta Čabala: Nedávno jsem absolvoval koloběh

Vojta Čabala prostě rozhovory přitahuje. Je neustále ve všech médiích… A i když jsem myslel, že s ním ve Znojemsku bude opět vyprávění až za delší dobu, je tady rozhovor zase… Proč? Viděl jsem totiž fotky z letošního Znovíncupu, kde Vojta pobíhá mezi stovkami cyklistů… A ještě je k tomu v pohodě – usmívá se na celé Šatovsko… (foceno na začátku padesátky…) Začal jsem mít brouka v hlavě, a když se ke mně postupně dostávalo, že tam v tom neskutečným vedru uběhl přes třicet km, tak jsem začal být na vše hodně zvědavý a asi to vidím tak, že příští rok jdu do toho koloběhu také… Pochlapím se… (úsměv)

Ahoj Vojto, jakých závodů ses zúčastnil v poslední době?

Moc závodů jsem neběžel – chystal jsem se na pracovní sezonu… Běžel jsem závody Znojemského běžeckého poháru a nedávno jsem byl na Znovíncupu – absolvoval jsem koloběh…

Znovíncup…  Koloběh? Co to je?

(úsměv) Jsme dva a máme jedno kolo, na kterém se můžeme libovolně střídat…  Jeden běží, druhý jede na kole a na našem zvážení je, jak se budeme střídat…

Kdo byl tvůj parťák?

Běžec Josef Hrubý. Je však zvyklý na kratší vzdálenosti – 800 a 1500 m…  Bylo totiž velice těžké toho parťáka sehnat, je to totiž velice náročný koloběh…

Vaše taktika?

Minulý rok jsem na Znovíncupu absolvoval koloběh s bratrem, a ten letos řekl, že po těch zkušenostech do toho opravdu znovu nepůjde… Prostě je to hodně náročné… Takže letos jsme začali tu 52 km trať s respektem a relativně pomaleji… Přesto jsme to zvládli dát za tři hodiny čtyřicet… Necelé čtyři hodiny zátěže… Postupně jsme zrychlovali ale i proto, že svítilo hodně slunko, tak jsme toho měli v cíli plné zuby…

Kolik jsi toho z té trasy uběhl ty?

Asi 32 a Pepa kolem 20 km. Zpočátku jsem běžel 10 km, Pepa pět a postupně jsme to zkracovali…

Takže jízda na kole byla odpočinkem… A byl někdo z cyklistů ještě za váma?

Čtyřicet, padesát cyklistů jsme nechali za sebou… Jinak na tom kole to nemusí být až zas takový odpočinek, zvláště když je tam stoupání… Takže na kole si člověk mezi běhy moc neodpočine…

Kolik vás bylo v kategorii koloběžců?

Asi pět dvojic… Myslím… Je to fakt náročný…

Nepletli se běžci jezdcům? A naopak?

Ne. Startovali jsme až hodně vzadu, cyklisté už byli většinou před námi…  Obětovali jsme tomu asi deset minut…

Kdybys musel, uběhl bys sám těch 52 km ve velkém vedru?

Kdyby musel, tak ano, ale bylo by to hodně náročné… Musel bych běžet pomaleji… Také bych se na to musel připravit v hlavě…

Ještě se musím zeptat, co jste si vykoloběhovali jako odměnu od pořadatele?

(úsměv) Samozřejmě víno ze Znovínu…

A které ti nejvíce chutná?

Já fandím Veltlínu…

A co vínečko rudé?

Červený moc nepiju, ale samozřejmě, když je příležitost, rád ochutnám… (úsměv)

Vojto, díky za rozhovor. A ať u vás v lukovské Stodole u Čabalů všem taky hezky chutná…

(Respekt pro Veroniku Bartesovou a  Sivilu Shannon, které 52 km koloběh také letos zdárně dokončily… )

Libor Duchoň