Sněženky jsou ozdobou jarního Podyjí
Se zlepšujícím se počasím přibývá – tak jako každoročně – turistů také v Národním parku Podyjí.
Mnozí v tomto období vycházejí cíleně, aby na loukách a v řídkém lese pod vinicí Šobes mohli zhlédnout bílé koberce, které zde vytvářejí působivé sněženky.
Svojí sněhobílou jemností a něžností ovšem tak trochu klamou – jde totiž o jedovatou rostlinu obsahující celou řadu alkaloidů, které jsou nejvíce koncentrovány v malé cibulce.
Na požití sněženky se sice neumírá, avšak zvracení a průjem dokážou bez větších nesnází vyvolat spolehlivě. Navíc trhání či vyrývání podzemních částí rostlin je v národním parku přísně zakázáno.
Komu by nestačil pohled na pole sněženek na české straně, může se vydat do rakouské části Podyjí, do Národního parku Thayatal.
Turistická značka z Hardeggu až k hradu Kaja vede zčásti po loukách sousedících s řekou Dyjí a zde je sněženek ještě více než v Česku. Dokonce šplhají na rozdíl od tuzemska až do kopců. Zde jsou již v květu další rostliny – modrofialový plicník, lýkovec v barvě lila či oslnivě modrý jaterník.
Jaro je v Podyjí nádherné a jsou díky absenci listů na stromech ještě hezčí výhledy než v létě. Kdo touží vidět lány sněženek, měl by si pospíšit. Nic není věčné a brzy zůstanou jen sytě zelené listy, které v létě úplně zmizí.
text: Jiří Eisenbruk