Dvojjazyčné Gymnázium Dr. Karla Polesného ve Znojmě přijme další studenty
Příjem přihlášek na střední školu končí už v pátek 1. března. Nové studenty přijímá také Gymnázium Dr. Karla Polesného, které opět otevře i dvojjazyčné studium určené pro současné žáky sedmých tříd. Mgr. Drahomíra Denerová, zástupkyně ředitele této školy, nám tuto formu studia přiblížila.

Můžete blíže popsat dvojjazyčný typ studia na vaší škole?
Je třeba uvést na pravou míru některé zkreslené informace. Především nejde o jazykovou školu. Jde o gymnázium všeobecné, kde výuka některých předmětů probíhá v jazyce německém, což je nadstandardem tohoto typu studia. Žáci k nám přichází po sedmé třídě a v prvních dvou letech mají mimo běžné předměty zvýšenou hodinovou dotaci němčiny. Tato výuka je specifická tím, že se plně soustředí na poměrně rychlé zvládnutí jazyka, tedy i volba učebnic se odlišuje od jiných forem studia. Využíváme učebnice se systematickým přehledem gramatiky v kombinaci se slovní zásobou, cvičeními poslechovými i konverzačními. Němčinu zde vyučují čeští a rakouští učitelé. Právě působení rodilých mluvčích je bezesporu přínosné, neboť ti v největší míře u studentů odbourávají zábrany vyjadřovat se v cizím jazyce. Společně s českými učiteli organizují i zajímavé jazykové kurzy, projekty a exkurze. Od března letošního roku přijde do školy další posila z rakouské strany, kolegyně, která u nás působila a po devíti letech, strávených v Bruselu, se k nám na gymnázium opět vrací.
Zvládnou studenti mimo německý jazyk i jiné jazyky?
Určitě ano. Nelze totiž říci, že by šlo o školu, kde by hlavním jazykem byla němčina. Platí to snad pouze v prvních dvou přípravných letech, neboť němčinu musí žáci zvládnout tak, aby mohla být od 3. ročníku vedena výuka pěti předmětů v němčině. Žáci dosahují úrovně B2 podle Evropského referenčního rámce, což je ještě o jednu úroveň výš, než jsou požadavky současné státní maturity.
Angličtina není však v dalších letech vůbec ochuzena. Od 3. ročníku mají studenti zvýšenou hodinovou dotaci tohoto jazyka oproti jiným typům studia a vzhledem k tomu, že jsou zvyklí mluvit bez problémů a zábran v jednom cizím jazyce, je pro ně snadnější orientace v dalším, a k tomu ještě příbuzném jazyce. I zde má řada studentů dvojjazyčného gymnázia vynikající výsledky, letos se dokonce umístili na předních místech v soutěži „Best in English“.
Proč byste rodičům toto studium doporučovala?
Je to právě již zmiňované výborné zvládnutí dvou cizích jazyků – tedy německého i anglického.
Současným trendem je angličtina, která se ale rychle stává samozřejmostí, a je proto důležité, aby člověk uměl nabídnout více. Prioritou našich studentů by tedy mělo být ovládnutí i dalšího světového jazyka, a to němčiny. Máme řadu absolventů, kteří pracují v německých nebo rakouských firmách, a jejich nadřízení s nimi mluví raději svou mateřštinou než cizím jazykem, třebaže angličtinu také dobře ovládají. Učit se cizí jazyk v dospělosti už není tak lehké. Čím dříve dítě začne, tím lépe.
Je studium náročné?
Nemohu tvrdit, že jde o „procházku růžovou zahradou“. Je řada dětí, které toto studium po dvou přípravných letech opustily, ale i tak získaly pevný základ, ze kterého mohou čerpat nadále. Ti, kteří dvojjazyčné studium dokončili, studují často v zahraničí. Počet absolventů za celou dobu existence tohoto typu studia už překročil tisícovku a jsou většinou úspěšnými osobnostmi. K úspěchu se propracovali ale postupně, svou píli, zodpovědností, zájmem, podporou rodičů i učitelů, snahou něco dokázat a něčeho dosáhnout. Pokud mají rodiče takové děti, které dokáží něco obětovat a usilovně pracovat, děti, které jsou v rodině vedeny ke vzdělání, je toto studium pro ně to pravé.
(PI)