Lubo Kristek: Zapavučinovaný genius loci

Právě vychází nová kniha o sochaři, malíři a akčním umělci Lubo Kristkovi. Sborník, vydaný k jeho pětasedmdesátinám, přináší texty německých historiků umění Hartfrida Neunzerta a Sonii Fischer, české historičky umění a antropoložky Barbory Půtové a mnohých dalších, včetně bohatého obrazového materiálu.

Publikace přináší dobové fotografie a dokumenty od 40. let dvacátého století až po současnost a je také průvodcem zákoutími Zámečku Lubo v Podhradí nad Dyjí.

Do pavučiny Kristkovy tvorby, která se sbíhá právě v Podhradí (a v poslední době opět i v jeho rodném Brně), je zahrnuta jak jeho německá perioda, tak působení ve Švýcarsku, ale také americké turné i návraty domů po roce 1989. Zajímavý pohled nabízí rezonance Kristkových českých happeningů v německém tisku. Z Německa byly tehdy na Kristkovy happeningy do České republiky vypravovány autobusy.

Kristkovým epicentrem byl po emigraci do Německa Landsberg, kde mu Neues Stadtmuseum k minulým půlkulatinám (to již Kristek žil dvě desítky let převážně v ČR) uspořádalo samostatnou výstavu pod záštitou jak bavorského, tak českého ministra kultury. Kristkova pětimetrová plastika – nazvaná Pomník pro pět smyslů – je dnes řazena ke klenotům sbírky Neues Stadtmuseum.

Publikace zachycuje Kristkova díla ve veřejném prostoru (především v Německu), například šestnáctimetrovou plastiku v architektuře Strom vědění, o které mnichovský časopis Steinmetz + Kunst napsal, že si jen těžko lze představit spjatější a plodnější jednotu umění a architektury. Další Kristkova monumentální díla se nacházejí v sakrálním prostoru.

Kniha přináší informace o Kristkově sedmimetrové malbě na zdi. Transcendentální kompozice mezi utrpením a nadějí se nachází v kapli v Penzingu a plní funkci oltáře. Při její tvorbě se sjížděli lidé z okolí i školní třídy sledovat Mistra během tvůrčího procesu.

Články z doby Kristkova landsbergského působení, někdy i půlstoletí staré, vycházejí díky spolupráci s augsburskou společností Mediengruppe Pressedruck. Další cenné materiály o Kristkově výstavní činnosti ve Švýcarsku se podařilo dohledat v archivu Švýcarského ústavu dějin umění v Curychu.

Osobnost Lubo Kristka je zpracována v dějinném svědectví například Jaroslava Dreslera, Waltera Etschmanna, Karla Friedricha, Johanny Kerschner či Iny Kresse.

Každá kniha v celkovém nákladu zůstává svébytným originálem – vazba totiž ukrývá kamenný kousek genia loci z Kristkovy bezprostřední blízkosti.

Helena Roušová Výzkumný ústav komunikace v umění Brno (-TIK-)