Broučci s lampionky bzučeli českoněmecky
Vypadají jako Karafiátovi broučci. Jen jim chybí křídla. V přítmí přicházejícího večera cupitají po chodníku s malinkými svítilničkami v rukou. Nebzučí, ale švitoří dětskými hlásky – česky a německy.
Téměř pohádkový výjev se odehrál v pondělí 12. listopadu v rakouské vesničce Mitterretzbach, jen pár desítek metrů vzdálené od hraničního přechodu Hnanice. Děti z tamní dvojjazyčné školky měly lampionový průvod. Mezi nimi i ty ze Znojma o okolí, které tuto školku také navštěvují.
Do tamní Dolnorakouské zemské školky jezdí malí žáčci ze Znojemska již už od roku 2009. U zrodu projektu, který nezná státní hranice a využívá příhraniční polohu regionu, stála ekonomka Věra Svobodová, jedna z maminek.
„Přestěhovali jsme se tenkrát z Prahy do Znojma. Chtěli jsme využít jedinečnou možnost této lokality. Moje děti měly začít chodit do školky a já oslovila tu v Mitterretzbach. Myslím, že tady projevují při výchově větší respekt, a navíc jsem chtěla, aby se děti přirozeně naučily jazyk. Šlo o oboustranně výhodný projekt,“ popisuje začátky školky bez hranic Věra Svobodová.
V současné době ji navštěvuje dvacet žáčků, z toho osm dojíždí ze Znojma. Starají se o ně zkušení pedagogové, mezi nimi jedna Češka. Zájem o tuto netradiční školku je velký, kvůli omezené kapacitě musejí řadu zájemců ze Znojemska odmítat.
„Rakouské děti se učí přirozenou cestou česky a ty naše zase německy. Když vám to rakouské děcko zazpívá Skákal pes přes oves, je to úchvatné,“ dodává Věra Svobodová.
Alžběta Janíčková