Vratěnínská Útulna není jen útulná, provokuje sršivou inspirací
Podivuhodný objekt – jdoucí proti současným trendům – je klasifikován jako experimentální dřevostavba umístěná na vojenském bunkru u Vratěnína. Nese osobitý punc pražské tvůrčí dílny páně Tyrpeklovy, který (a to zcela jistě) má pro architektonický strach uděláno. Jedná se o specifickou nástavbu známého řopíku. Tato entita lehkého opevnění, která svému obrannému účelu nikdy nesloužila, nyní slouží jako neortodoxní betonový fundament zvláštního obydlí, v němž sice nikdo nebydlí, ale o to víc tříští názory.
Reklama
Vzdušná Útulna, která na tísnivých dvanácti metrech čtverečních údajně přišla na pouhých padesát tisíc korun, však nemusí působit jen útulně. Pro někoho může být neútulná, ba dokonce odpudivá.
Kritikové vnímají Útulnu jako šerednou krabici v atraktivním prostředí, která nemá ani záchod a elektřinu. Jde o dvoupodlažní posed pro nimrody. Je to marný pokus skloubit ošklivost s krásou okolní krajiny.
Padesátitisícový paskvil coby vizitka úřednické neschopnosti, dřevěnou debilitu zakázat. Nepraktická bouda dokazující, že lidská kreativita nemá hranic. Triumf nevkusu. Znehodnocení památky. Katastrofa a prasárna exhibujícího pomatence…
Jako kdyby proti tomuto domečku někdo něco měl.
Nominovaný architektonický projekt
Lze vybrat z tohoto pálivého guláše, jehož vůně nese rysy ryze české provenience, sladkou třešničku na dortu?
Ano, lze.
Nejdůležitějším aspektem totiž zůstává, že Útulna budí zvědavost a nutí k zamyšlení – pokud jsme ovšem přemýšlení schopni.
Osmnáctičlenný realizační tým projektanta Ing. arch. Jana Tyrpekla vytvořil bydlo zvané Útulna, které není ničím jiným, než malou stavbičkou zasluhující velkou pozornost. Není divu, že v roce 2018 se stala jedním z nominovaných projektů České ceny za architekturu.
„Standard, v němž dnes žije střední třída, je vysoký. Ale pohodlím jsme přesyceni,“ nechal se nedávno slyšet architekt Jan Tyrpekl, jehož nápaditosti je možné odolat jen stěží.
Připomínka toho, jak lidstvo žilo kdysi
Tyrpeklova názorová statečnost má svébytný charakter. Nelze jí upřít jak originalitu, tak finanční chrabrost, poněvadž inkriminovaný řopík pan inženýr zakoupil, tudíž realizuje své vize na svém…
„Věnuji se experimentální tvorbě, jíž si ověřuji různé postupy a strategie, které by na komerčních zakázkách mohly mířit za hranici etiky profese architekta. Tyto experimenty jsou však vždy financovány pouze mnou, zhotoveny vlastníma rukama ve spolupráci s přáteli či studenty architektury. Řopíky jsou objekty často umístěné v krásném prostředí. Chtěl jsem tedy zkusit ukázat i jiné formy renovace a využití těchto objektů. Jeden z nich u Vratěnína jsem tedy koupil.
Stavba není zateplena, což bylo vnímáno některými kolegy jako nedostatek, na druhé straně lidstvo žilo drtivou dobu své existence v obdobných podmínkách a není špatné si to občas připomenout.
Hlavní důraz celého projektu byl však kladen na respekt ke krajině i k betonové stavbě. Použitým hrubým neopracovaným dřevem, které navíc časem zešediví, nepůsobí vůči okolí agresivně a jednoduchý čitelný objem s průhledy působí na osamoceném křovisku uprostřed polí přirozeně. A podobně jako osamocený strom.
Pozornost byla však kladena i na interiér. Šlo o to ukázat, že i na velmi malé zastavěné ploše lze dosáhnout toho, aby se člověk necítil stísněně, ale naopak svobodně. Jeden průhled je na jih rovinatou krajinou Rakouska, druhý ve věži na kostel nejbližší vesnice. Průhledy potencuje ještě střešní okno.
Během výstavby jsme se snažili objekt přiblížit místním, kteří jej snad nakonec přijali bez zásadních výhrad. Zájemci mohou Útulnu po dohodě vyzkoušet,“ nechal se svého času slyšet Jan Tyrpekl v architektonickém katalogu Earch.cz.
Tyrpekl upekl ledacos
Bráno do důsledku zůstává přípustné – s trochou nadsázky – spatřovat v Útulně jakousi extrémně minimalistickou a ve světě velmi populární formu bydlení zvanou Tiny House.
Tiny House tvoří zpravidla jeden hlavní obytný prostor, který spojuje funkci obytné kuchyně a spacího koutu, samostatné koupelny a také malého pokoje. Jedná se o velmi dobře izolovanou dřevěnou konstrukci. Vzhledem k malému prostoru stačí k vytápění menší kamínka, klimatizace či elektrické topidlo.
Na druhou stranu je třeba si přiznat, že ve vratěnínské Útulně by možná mohli trvale přebývat pouze odolní jedinci typu Robinsona Crusoa, nicméně relaxovat v ní může kdokoli s kýmkoli.
Vynalézavosti se holt meze nekladou, takže není od věci Útulnu pojímat jako dobře skrytou šmajchl cimru, která je dost daleko od všeho a všech, kteří by se rozhodli pátrat po něčem, co má zůstat v tajnosti…
Jisté je ovšem jedno.
Obratný Jan Tyrpekl vdechl život nejen zmíněné Útulně, ale též lecjakým dalším svérázným objektům, které svou svobodomyslnou koncepcí vybízejí člověka k rousseauovskému návratu k přírodě. Tyrpeklův dům-hnízdo nebo tree-house umístěný ve větvích stromů jako kdyby byly faktickým zhmotněním toho, nač jsme v civilizačním luxusu poněkud zapomněli.
Vlastimil Mrva
foto: Antonín Matějovský
(jantyrpekl.com)
