Tudy na výlet raději ne
Třetí únorový víkend bylo počasí jako ze škatulky. Sluníčko vykukovalo mezi mraky a teplota vystoupala nad pro polovinu února nezvyklých patnáct stupňů. Ideální počasí na výlet do předjarní přírody. Rozhodli jsem se vyrazit do Gránického údolí už z Bezkova až k ústí do řeky Dyje. Do Bezkova se dá dojet pohodlně autobusem a zelená turistická značka má rozcestník přímo u autobusové zastávky. Cesta je pěkná, zvláště okolo potoka se skálami, které údolí svírají. Na břehu rybníka Skalka vysázeli Citoničtí řadu vrb na zpevnění břehu, takže za pár let to zde bude vypadat jako na Ladových obrázcích. Po třech kilometrech měníme zelenou turistickou značku za modrou, která nás ve své závěrečné fázi přivede do Znojma.
A zde nás čekalo první rozčarování. Populární cesta, kterou obvykle prochází mnoho pěších turistů a projíždějí cyklisté, byla rozbahněná s vyjetými kolejnicemi od těžké lesácké techniky. Záhy jsme zjistili proč. V Gránickém údolí se ve velkém těží dřevo. Do ideálu měla cesta daleko, většinou se sice dalo jít po okraji cesty, ale někdy ne. Zde svoji kladnou úlohu sehrály bytelné pohorky. Jít v teniskách by rozhodně nebyl dobrý nápad. Těšil jsem se, že brzy turistická cesta odbočí z širší lesní cesty a skončí bláto. Bylo to přesně tak, jak jsem předpokládal. Ovšem ne na dlouho, z lesa se vinuly opět dvě…
…blátivé kolejnice. Opět ťapání v blátě. Utěšoval jsem se, že rozbahněná cesta skončí v místech, kde se stezka zužuje a zařezává se do svahu. Zde jsem viděl něco, nad čím jsem nevěřícně kroutil hlavou. Nejsem žádný ekoterorista, přírodu mám rád, ale chápu, že tyto lesy jsou produkční. Těží se tedy v nich dřevo, což je úplně normální. Používá se technika, která často poškozuje povrch půdy, i to bych dokázal pochopit, protože stahovat kmeny s dvojicí valachů je již dnes nereálné. Ovšem když si těžká technika udělala svážecí cestu přímo korytem Gránického potoka, to bylo i pro mne silné kafe. Voda malého potoka tekla ve dvou kolejnicích vytvořených těžkou technikou. Romantika zurčícího potoka byla v …, no, raději se nevyjadřovat. V závěru této vodní cesty byly hromady bláta. Turistickou stezku si představuji přece jen trochu jinak.
Pokud se nechcete příliš zablátit, tuto část cesty raději vynechejte, nebo se obujte do pořádných turistických bot. Od odbočky Gránice - rozcestí, odkud vychází zelená turistická značka a místní žluté značení, je již cesta až do Znojma lepší. V létě se listnaté stromy nekácí – zde šly k zemi hlavně duby a něco málo borovic – takže se tady patrně s těžbou skončí. Jsem zvědavý, zda bude cesta dána do pořádku jako před začátkem těžby, nebo jestli si s tím během pár let bude muset poradit sama příroda, která zde dostala slušnou jizvu.
text a foto: Jiří Eisenbruk
