S šéfem filatelistů Petrem Molíkem o setkávání sběratelů

Poštovní známky se staly celoživotním koníčkem Petra Molíka, který je dnes předsedou Klubu filatelistů Jiřího Švengbíra, který je zdejší odnoží Svazu českých filatelistů. Vzhledem k tomu, že se blíží termín obnovených setkání sběratelů – slavných znojemských burz – rozhodli jsme se tohoto nestora sběratelů oslovit.

Pane předsedo, kdy se vůbec myšlenka na pravidelná setkání sběratelů narodila?

To už dnes přesně nezjistíme stejně, jako to, kdo byl otcem této myšlenky. Prapůvod mají znojemská setkávání sběratelů – ony slavné burzy - někdy v šedesátých letech, kdy se uskutečnily poprvé. Pravidelně se začaly konat od roku 1979, kdy se vedení filatelistického klubu ve Znojmě rozhodlo burzu zorganizovat ve větším stylu v tehdejším Domečku, tedy v hotelu Znojmo. Zájem Znojmáků předčil všechna očekávání a od té doby se až do covidu burzy konaly dvakrát ročně, vždy první neděli v březnu a první neděli v říjnu.

Proč zrovna v Domečku?

Hotel Znojmo byl v centru města a byl středem znojemského kulturního dění. Od jeho vzniku byl sídlem mnoha spolků a po jeho znárodnění centrem kultury. Každý ve Znojmě jej znal, většina chodila na plesy, které se tam konaly, stejně jako do jeho hospod a barů. Proto jsme se rozhodli tuto tradici obnovit.

Komunistům tenkrát akce nevadila?

Méně než se čekalo. Ono platí, že kdo si hraje, nezlobí. Podobně jako nyní zbraně a nacistická propaganda se tehdy nesměly prodávat církevní věci a propaganda takzvaně buržoazní, ale kromě občasných kontrol tehdejší systém naši akci toleroval. Všechny totiž zaskočil ohromný zájem veřejnosti. Pak už si to nikdo nedovolil zarazit.

Co bylo důvodem takového zájmu?

Především tehdy neexistovalo aukro a sociální sítě, podobné akce v jiných městech byly spíše výjimkou.

Češi jsou ale především nejen sběratelé, ale i vášniví chalupáři. Naše akce byla příležitostí pro výměnu sběratelského materiálu mezi sběrateli, ale i možností sehnat něco k dovybavení chaty nebo chalupy anebo jen pro prosté zkrášlení bytu. Mnoho Znojmáků tehdy chodilo na burzy, aby se setkali s kamarády, popovídali si, dali si v restauraci pivo a vůbec přišli mezi lidi. Navíc si zde koupili pro sebe nějakou hezkou zbytečnost, což není v dnešní uspěchané době málo. Tyto burzy byly prakticky jedinou možností pro sběratele, jak své sbírky rozšířit. Ostatní si mohli něco zajímavého koupit. Starožitnosti jako obchody prakticky neexistovaly.

Změnil na této tradici něco Listopad 1989?

Ano, mnoho. Lidem se…