Ředitel OSP Vlastimil Kocanda: Jediné limity existují pouze v našich hlavách

Moravskokrumlovská firma OSP spol. s r.o., která je více jak třicet trvale etablována na tuzemském stavebním trhu, sklidila v minulých dnech výjimečný úspěch, protože vyhrála v respektované soutěži českých lídrů v rámci Jihomoravského kraje. Věru, nestává se často, aby firma z nepříliš velikého města získala v podnikatelském světě tak uznávanou trofej.

Vysoce respektovaná soutěž se zaměřuje čistě na firmy s českým kapitálem, které tvoří páteř české ekonomiky a je vyhlašovaná každoročně pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Odborná porota v rámci platformy Budujeme hrdé Česko hodnotí veřejně dostupné ekonomické výsledky firmy, inovativnost, růstový potenciál, lídrovství a schopnost odpovědného podnikání. Hodnoceny jsou pouze firmy s obratem nad 200 milionů korun a více jak 50 zaměstnanci.

OSP s obratem téměř půl miliardy korun a s více než sto zaměstnanci tak v obrovské konkurenci 229 hodnocených firem z krajského regionu obstál se ctí. Náš list se proto obrátil na ředitele a jednatele této firmy Ing. Vlastimila Kocandu s žádostí o rozhovor.

Pane řediteli, dalo by se říci, že jste ke svému nedávnému třicetiletému firemnímu jubileu získal vskutku vysoce ceněný, ale zasloužený dar v podobě prvního místa v mimořádně sledovaném podnikatelském klání.

Nejprve zdůrazním, že jde především o ocenění celého týmu lidí, kteří za tímto úspěchem stojí. Bez nich bychom nebyli prosperující a respektovanou společností a já bych jim chtěl v prvé řadě za tu práci, kterou pro nás odvádějí, tímto veřejně poděkovat. 

Jak se vůbec dá v takto prestižní soutěži vyhrát? 

Myslím, že podstata úspěchu – vedle skvělého týmu lidí – je de facto v podtitulu zmíněné soutěže, který říká, že jde o ocenění českých lídrů, kteří jsou inovativní, odvážní, podnikají eticky a přemýšlejí v horizontu desítek let, nikoliv v horizontu volebního období. Ale hlavně podnikají tak, aby to bylo dobré nejen pro firmu, ale i pro všechny, jichž se jejich podnikání týká. Myslím si, že toto krédo nás vystihuje poměrně dobře. Pro mě je zásadní, abychom odváděli dobrou práci tak, jako kdybychom to dělali pro sebe doma.

Stavařina je oborem, který se mění takřka z roku na rok.

Máte pravdu, myslím, že takový skok jako v poslední dekádě stavebnictví ještě nikdy v historii neudělalo. Snažíme se být nositeli změn a vyhledáváme na trhu novinky, které naše podnikání může posunout kupředu a udělat nás zase o něco více konkurenceschopnější. Je to vlastně nikdy nekončící proces. 

V čem vidíte budoucnost vašeho oboru?

Budoucnost vidím v digitalizaci a umělé inteligenci, která nás zase může posunout o velký kus dál. Veškeré procesy jsou u nás digitální – od evidence docházky, evidence majetku formou čipů přes workflow, přes digitální stavební deník a systém řízení výroby až po projektování v BIM (komplexní proces výměny informací – pozn. redakce). Mohu říct, že jsme dnes lídrem v digitalizaci staveb a ve všem, co s tím souvisí včetně řízení staveb a projektů. Jsem přesvědčen, že tohle je jediná cesta, jak uspět v dnešním vysoce konkurenčním prostředí.

Vaše podnikání je tedy provázáno výhradně se stavebnictvím?

Nejen, snažíme se především hledat synergie a v rámci jednotlivých činností je propojovat. Historicky jsme byli pouze stavební firma, ale postupně jsme k tomu přidali i výrobní, obchodní a developerskou část. Jsme také například největším dodavatelem vazníkových střech pro firmu Dektrade, vyrábíme betonové směsi, dnes stavíme druhou betonárnu a chystáme třetí, máme velkoobchod a maloobchod se stavebním materiálem, autodopravu, autoservis a v loňském roce jsme začali nabízet i fotovoltaické systémy, což je hezký příklad té synergie o které mluvím. Začala nám volat spoustu našich zákazníků, kterým jsme realizovali střechu, že jim do ní teče a my jsme pak zjistili, že je to neodborným zásahem třetích firem, které jim montovaly fotovoltaiku. Lidé si navíc neuvědomují, že tímto zásahem do střechy ztrácí jakoukoliv záruku. Proto dnes nabízíme kompletní balíček s vazníky, střechou a s fotovoltaickou elektrárnou na míru s desetiletou zárukou, kterou dnes zákazníkům nikdo jiný nedá. Navíc od roku 2027 už žádnou stavbu bez FVE (přeměna sluneční energie na elektrickou – pozn. redakce) nepostavíte. A fotovoltaika je samozřejmě také nedílnou součástí našich developerských projektů. Navíc jsme si spíš v rámci společenské odpovědnosti, protože se v Krumlově nebylo kde slušně ubytovat a najíst, pořídili k naší činnosti ještě restauraci a hotel Rokiten.

Prozradíte nám něco o vašich developerských projektech?

K největším projektům, které nyní realizujeme, patří Residence Pohořelice, kde stavíme již osmou a devátou etapu z jedenácti. Postupně vznikají asi tři stovky nových bytů. K největším připravovaným projektům pak patří projekt Ivančice Horní pancíře v kapacitě asi sedmi set bytových jednotek. U Znojma v Novém Šaldorfu chystáme na krásném místě projekt 34 rodinných domů, u Moravských Budějovic dalších asi 80 a nesmím také zapomenout na Křepelčí vrch u nás v Moravském Krumlově, kde by mělo vzniknout asi 220 bytů. V Krumlově rovněž připravujeme společně s firmou Aventin nový Retail park v areálu bývalých jatek. Vedle toho připravujeme spoustu menších projektů, jako je například netradiční projekt komunitního domova pro seniory se školkou, kde je naším záměrem propojení generací. Moderní objekty zde budou spojeny společnou zahradou, kde se mohou tyto generace vzájemně potkávat a inspirovat, což má pro mě osobně velký přesah. Proto věřím, že můžeme být v tomto inspirací i pro ostatní. Obecně všechny projekty se snažíme dělat tak, jako bychom v nich měli bydlet sami, což znamená, aby to byly nejen vizuálně atraktivní stavby, ale aby se v nich i komfortně bydlelo. Na všech těchto aktivitách naše projekční kancelář spolupracuje se zkušenými architekty, kteří kladou důraz nejen na architekturu jako takovou, ale samozřejmě i na enviromentální udržitelnost, a především na bydlení v zeleni, kdy parková zóna zůstává v těchto našich projektech nedílnou součástí. Dnes už také většinu projektů připravujeme ve standardu s podzemním parkováním, a to i v menších obcích, jako jsou například Hostěradice, a to tak, aby lidé nemuseli bydlet na parkovišti, jak to vidíme u mnoha jiných projektů.

Co považujete ve vašem podnikání za prioritní?

Znovu zdůrazňuji, že nejdůležitější jsou lidé, proto se jim snažíme vytvořit takové zázemí, aby mohli odvádět skvělou práci. Za svůj největší úspěch považuji, že se mně daří přesvědčovat lidi o své vizi, jak dělat co nejlépe svoji práci.

Ale to je asi nikdy nekončící boj…

Ano, ale mnohonásobně se nám to vyplatí. Také proto máme na dnešní poměry velmi stabilní kolektiv, na který jsem náležitě hrdý. Neustále hledáme lidi s charakterem a odpovědností, všechno ostatní je naučíme. Nepřetržitě rozšiřujeme náš kolektiv o téměř všechny profese. Od řemeslníků, projektantů, rozpočtářů až po stavbyvedoucí. Kdo chce dělat v rodinné perspektivní firmě s výborným kolektivem a nechce se mu třeba dojíždět někam do Brna – u nás má dveře otevřené.

Poněkud skrytým aspektem vaší firmy zůstává to, že působí také v oblasti filantropie.

Myslím, že společenská odpovědnost firem by měla být samozřejmou součástí jakéhokoliv podnikání. Je ale asi také pravdou, že tato prezentace nám moc nejde, protože to primárně neděláme proto, abychom se prezentovali, ale abychom podporovali věci, které nám dávají smysl – jako třeba byly obědy zdarma až domů pro důchodce v době covidu, nebo ubytování ukrajinských rodin v začátcích války na Ukrajině. Protože jsme však hlavně patrioti, tak se primárně snažíme podporovat spolky v našem regionu, zaměřujeme se hlavně na podporu dětí v jakékoliv činnosti, ale nejlépe ve sportu, protože – jak říkal už Tomáš Baťa – sport tříbí charakter. V loňském roce jsme podpořili různé projekty a neziskové organizace částkou téměř milion korun. Navíc sám jsem od svých dvaceti let starostou Orla v Rakšicích a vím, jak je dnes těžké shánět jakoukoliv podporu na činnost těchto organizací, proto si vážím každého, kdo je ochoten obětovat svůj volný čas a pracovat zdarma pro tyto organizace – a já jsem moc rád, že je můžeme v jejich činnosti alespoň takto podpořit. Jediné limity jsou v našich hlavách aneb jak říkal Tomáš Baťa, jehož rád cituji: Neříkej, že něco nejde, protože jsi prostě ještě nepřišel na to, jak to udělat, aby to šlo.

Děkuji za rozhovor.

Vlastimil Mrva