Přijmou Hevlínští klienty Emina zámku?

Před časem náš list informoval o plánované transformaci šanovského Emina zámku, která má za cíl přesunout klienty do komunitního bydlení. Tato informace – nebo možná spíše forma, jakou se o ní veřejnost dozvídá – budí mezi některými občany obavy. Začátkem března přišlo na jednání zastupitelstva v Šanově zhruba třicet občanů vyjádřit svůj nesouhlas se záměrem Jihomoravského kraje vybudovat v centru obce tři domy, kam by se měla část klinetů Emina zámku přesunout.

Obdobný scénář krajský úřad plánuje v nedalekém Hevlíně, kde už zakoupil stavební parcely - stejně jako v Šanově. Na nich mají vyrůst dva domy a v každém z nich má bydlet maximálně šest osob.

Tento typ komunitního bydlení má umožnit lidem s postižením, aby se přestěhovali do rodinných domů, kde jim bude zajištěna potřebná podpora a mohli žít běžným způsobem života jako jejich sousedé.

„Transformace nevyhovujících sociálních služeb tedy není jen o výměně nevhodné stavby, ale i o návratu lidí s handicapy z odlehlých izolovaných míst zpátky do běžného života,“ vysvětluje mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková.

V souvislosti s transformací Emina zámku se vyrojila řada spekulací a drbů, které se mezi občany dotčených obcí šíří. Na sociálních sítích vznikají petiční skupiny stavějící se proti výstavbě komunitního bydlení ze strachu, že klienti, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu jejich chronického duševního onemocnění, nebo duševního onemocnění vzniklého v důsledku závislosti na návykových látkách, mohou být pro své okolí nebezpeční.

Přitom se podle…

…některých lidí dalo této panice zabránit. Starosta Hevlína Lubomír Hort si myslí, že pokud by Jihomoravský kraj udělal osvětu, nemusel by strach vůbec vzniknout.

„Bylo pro mě překvapením, že s námi vedení kraje svůj záměr nekonzultovalo,“ říká Lubomír Hort, který se o něm podle svých slov dozvěděl náhodou od občanky Hevlína.

Tisková mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková ale tvrdí, že musí jít o nedorozumění. „Bývalé vedení Hevlína o záměru vědělo, dlouhodobě tento záměr v rámci obcí s rozšířenou působností komunikujeme,“ uvádí Knotková.

Podle starosty Lubomíra Horta ale bývalé vedení obce prý vědělo pouze o možné chystané transformaci zařízení Emín.

O tom, že by se projekt měl jakkoliv týkat přímo Hevlína, byla prý informována pouze obec s rozšířenou působností.

Tedy Hrušovany nad Jevišovkou, nikoliv už samotný Hevlín.

Starosta Hort se pozastavuje rovněž nad tím, že vedení kraje zakoupilo pozemky od soukromých vlastníků. Z hlediska řádného hospodáře by dle něj dávalo větší smysl, kdyby se mezi sebou domluvily dvě veřejné instituce.

Krajská mluvčí zase uvádí, že nabídky činili, ale ty nebyly vyslyšeny.

„Jihomoravský kraj opakovaně – i skrze dopis hejtmana na všechny obce v kraji – žádal obce a města o prověření a nabídku možných pozemků k odkupu právě pro nové komunitní služby pro klienty z nevyhovujících zařízení. Bohužel se i přes několikrát opakovanou snahu kraje ozval jen zlomek samospráv. Ze strany soukromých vlastníků je dlouhodobě větší vůle jednat s krajským úřadem, neboť je pro ně spolehlivým kupcem,“ vysvětluje Knotková.

U pozemků, které kraj v Hevlíně zakoupil, je otázkou, nakolik jsou pro vybudování komunitního bydlení vhodné. Jeden se nachází u školky a druhý u hotelu s restaurací. Podle starosty Lubomíra Horta jsou vybrané lokality v obci jedním z hlavních problémů, kvůli kterým se v obci zvedla vlna nevole. Ani s ohledem na klienty zařízení se dle jeho názoru nejedná o zrovna ideální sousedství.

Přesto jsou podle krajské mluvčí pozemky určené pro výstavbu komunitního bydlení vybírány velmi pečlivě.

„Nově budované komunitní sociální služby musejí dodržovat materiální a technické standardy ministerstva práce a sociálních věcí, podmínky evropských výzev, které chce kraj na financování stavby využít. Nejde tedy v žádném případě vybírat pozemek od stolu a neděje se tak. Než vůbec dojde ke schválení nákupu, je to několikaměsíční proces,“ líčí Knotková.

Regionální týdeník Znojemsko oslovil ostatní kraje v republice, aby zjistil, jestli u nich obdobná transformace sociálních služeb proběhla nebo probíhá, což téměř všechny potvrdily.

„Zkušenosti z procesu transformace sociálních služeb (respektive deinstitucionalizace) je potřeba hodnotit jednoznačně pozitivně. Pozitivní přínosy má jak z pohledu uživatelů těchto služeb, tak i zaměstnanců sociálních služeb. Řada uživatelů poprvé za svůj dosavadní život strávený ve velkých zařízeních sociálních služeb, v nichž byly obvyklé vícelůžkové pokoje, zažívá opravdový pocit soukromí. Současně mají zaměstnanci v malých komunitních zařízeních více prostoru věnovat pozornost jednotlivým klientům a jejich potřebám. To velmi pozitivně působí na atmosféru v zařízení a eliminuje možné problémové chování,“ uvádí vedoucí odboru sociálních věcí Olomouckého kraje Zbyněk Vočka.

Jedinou negativní zkušenost má podle něj Olomoucký kraj s postojem obyvatel menších obcí, kteří proti budování těchto komunitních služeb v jejich obcích protestují.

„Jejich obavy se nedaří rozptylovat ani vysvětlováním, že v zařízeních sociálních služeb nejsou klienti, od nichž by obyvatelům vesnic (ani dětem) hrozilo jakékoliv nebezpečí, neboť vždy je klientům poskytována taková podpora, kterou potřebují s ohledem na jejich zdravotní postižení. Současně však může Olomoucký kraj uvést pozitivní příklady, kde obce přijaly naše klienty jako součást místní komunity. Takovým příkladem může být z poslední doby třeba obec Měrotín,“ dodává Zbyněk Vočka.

Zdali dojde ke změně vnímání dané problematiky i v Hevlíně, se může projevit už 17. dubna, kdy v tamním kulturním domě proběhne na základě žádosti vedení obce Hevlín veřejné projednání za účasti zástupců Jihomoravského kraje a vedení Emina zámku.

Dominik Burdel