Předmnichovská politika a paralely s dneškem

Henleinovci a velkoněmecká politika na jižní Moravě. Takový název měla jedna z dalších vzdělávacích přednášek znojemského Jihomoravského muzea. Téma, které si zaslouží pozornost zvlášť v dnešní eskalující době, přilákalo hodně zájemců. Přednáškový sál nově otevřené budovy muzea na Alšově ulici s kapacitou přes dvě stě lidí byl ze dvou třetin plný. O zajímavosti tématu svědčila i různorodá skladba přítomných. Vedle jeptišky v zadní části seděli například mladí vysportovaní muži, které je možno vídat na akcích pořádaných příznivci krajní pravice. 

Funkci průvodce více jak hodinové exkurze do historie dvacátých a třicátých let měl Filip Drybčák, muzejní kurátor fotoarchivu a dokumentace současnosti. Ten rozvedl nejen podvratnou činnost henleinovců, tedy členů a příznivců Sudetoněmecké strany (SdP), ale rozkryl také důvody, proč vznikla.

Hlavním podhoubím všeho byl nacionalismus, živnou půdou hospodářská krize, hnacím motorem touha po moci jednotlivců a vykonavatelem zmanipulovaný dav.

„Shodou okolností je tomu letos devadesát let, kdy v roce 1935 vyhrála parlamentní volby Sudetoněmecká strana. Proč se ale objevila, má hodně široké souvislosti,“ řekl na úvod. Nejdříve připomněl situaci těsně po první světové válce, kdy v jihomoravském pohraničí, a nejenom v něm, panoval vypjatý český a německý nacionalismus. Ten byl zesílen neúspěšným pokusem začlenit do postupně vznikající Rakouské republiky německé obce jižní Moravy, a to jako region nazývaný Německá jižní Morava (župa Deutschsüdmähren), s centrem ve Znojmě. Československo si ale toto území udrželo, jakož i další podobné separatistické celky (Německé Čechy, Šumavská župa, Sudetská země). 

Nový, výrazně centralizovaný československý stát upřednostňoval většinově početnější českou (a slovenskou) populaci, čímž samozřejmě zesiloval dlouhodobé národnostní nevraživosti. Němci, kteří…