Pozvánka do světa organismů, které nepotřebují nás, ale my je

Neexistuje organismus, který by byl naprosto k ničemu. Lidské zjednodušené vnímání světa vykazuje tendenci vše zaškatulkovat na prospěšné, anebo k ničemu, dobré, či špatné. Rostliny naštěstí vědí svoje, a nemají potřebu se svěřovat – tím méně člověku. Na lidech naštěstí nejsou závislé, a je tomu přesně naopak.

Odhadem se na planetě Zemi vyskytuje zhruba 350 000 druhů rostlin a my – lidé – o nich víme jen zlomek. Většinou naše znalosti končí u jejich jména. To nám ke štěstí stačí.

Ale opravdu stačí?

Odpradávna se vyskytovali poučení jedinci, kteří řeči fotosyntetizujících entit rozuměli víc než obyčejní smrtelníci. Míchanými elixíry dokázali léčit (František Ferda), anebo zabíjet (Lucrezia Borgia). Jak ale chvalně slavný páter, tak ještě slavnější nechvalná italská šlechtična věděli o účinných látkách květin, keřů nebo stromů dost na to, aby si uvědomovali, že z dobrého sluhy se může stát zlý pán.

Vydejme se tedy do labyrintu podivuhodných rostlin, nastražme uši a naslouchejme.

Průvodcem nám bude Ing. Radomír Němec, Ph.D., z Jihomoravského muzea ve Znojmě, který je zárukou toho, že nezabloudíme. Ale tajemství rostlin si přesto musíme objevit každý sám, tak jak to bylo po generace před námi a bude i po nás. Tajemství si člověk musí zasloužit.

Ing. Radomír Němec, Ph.D.

Dnešním dnem startuje v našem týdeníku rubrika, jejíž zaměření se na stránkách tohoto listu objevuje poprvé. Půjde o zcela specifický rostlinopis těch organismů, které se vyskytují právě na Znojemsku. V kraji, jenž voní stejně opojně vínem, tak kvetoucími rostlinami.

Dříve, než nalistujete stránku rubriky, kde bude mít Divoký zelinář svoje stálé místo, předejme slovo tomu nejpovolanějšímu.

„Naši předkové rostliny z divočiny vnímali úplně jinak, než jsme toho schopni dnes,“ říká Radomír Němec. „Byl to pro ně přirozený zdroj obživy, museli je využívat, aby přežili.

Vymanit se z pracného sběru a zpracování jim umožnilo až zefektivnění zemědělství. Nám to zajistilo luxus času pro sebe a rodinu. Lidé dneska sbírat venku nemusejí, ale mohou. Výlet za sběrem jedlých a léčivých rostlin se stává katalyzátorem, který stmeluje. Dokonce i značně nesourodé skupiny. Sílící chuť lidí využívat rostliny z přírody – přesně tak lze vnímat touhu hledání nových chutí a zážitků. Je to rovněž snaha uniknout z průmyslového pojetí přípravy jídel. Možná jde také o jistý způsob návratu k přírodě. Vydejme se tedy i my poznávat chutě planých rostlin, které rozhodně nejsou plané. A je jich až překvapivě široká škála. Plody stejného druhu mnohdy chutnají a voní kopec od kopce jinak. Leckdy najdeme rozdíly v chuti u rostlin i jen pár kroků od sebe. Dostupnost surovin a jejich kvalita se navíc mění v průběhu roku. Chodit pro jídlo do přírody místo do regálu supermarketu se může zprvu zdát nepatřičné, ale po nějaké době zjistíme, že je to vlastně zábava. Vrátíme tak divoké rostliny zpět na náš jídelníček, kam patřily odjakživa.

Důvod nastartovat tuto rubriku právě teď je nabíledni. Nastává jaro, období hojnosti a květů. Divoký zelinář neodolá bujné bršlici nebo kopřivě. V lese potěší svěže zelené křehké listy lip a javorů, mladé výhony kyčelnice, listy a květy petrklíče nebo některý z mnoha druhů česneku.

Při sběru rostlin v přírodě však nese odpovědnost každý sám za sebe. Tuto odpovědnost nelze přenést na žádný ústav pro kontrolu léčiv nebo potravin, veterinární správu, potravinářskou inspekci ani na žádného lékaře, hasiče či úředníka. Není to jako nákup v obchodě. Buďme proto zodpovědní za své počínání a používejme zdravého rozumu,“ nabádá Radomír Němec, jenž zmíněnou rubriku – za stylistické asistence autora tohoto textu – bude dirigovat.

Vlastimil Mrva

Prvosenka jarní

Prvosenka, bukvice bílá, bylina svatého Petra – tím vším je petrklíč, jehož klíčovou schopností obsaženou už v jeho názvu je, že umí odemykat nejen jaro, ale také bránu k dobrému zdraví.

Sto gramů listů této byliny obsahuje víc než pětinásobek doporučené denní dávky vitamínu C, což moc dobře věděli obránci Sarajeva za války v Bosně a Hercegovině, neboť léčivé schopnosti prvosenky využívali čtyři roky. Ve fytoterapii se využívá mírně sedativní čaj ze sušené nati, a to proti neurózám, bolestem hlavy či nespavosti. Bývá využívána pro vlasové koupele jako tonikum.

Jarní saláty z listů divokých petrklíčů jsou vitamínovou bombou. Nejlepší jsou ale přece jen do...