Lukáš Pavlásek přiveze smích i pláč

Má osobitý humor a dělá si srandu ze všeho. Když se ale podíváte do jeho očí, září v nich směsice bezbrannosti a smutku. Možná i to je kouzlo komika Lukáše Pavláska, původní profesí knihovníka, k tomu ještě také textaře, spisovatele, finalisty soutěže StarDance a snad nejúspěšnějšího herce české stand-up show Na stojáka. Do Znojma přijede diváky rozesmát 28. ledna autorským představením Kdo nepláče, není Čech.

Máme za sebou začátek roku. Jaký byl, kde jste ho oslavil?

Už od patnácti let jezdíme s kamarády, co se známe od dětství ze skauta, na konci roku na pár dní pokaždé do jiného města. Letos jsme si vybrali Tábor. Měli jsme naši pravidelnou besídku, kde hraji na kytaru písničky, co jsem za ten rok složil o ostatních kamarádech a o tom, co jsme zažili. Takže pro mě klasický Silvestr jako vždy. Ani jsem ten večer nepil, což mi vůbec nevadilo, neboť mi to stačilo den předtím.

Jste v soukromí také veselý a trochu sarkastický jako na jevišti? Říká se, že komikové bývají ve skutečnosti doma hodně zádumčiví.

Nevím, to by musela odpovědět moje přítelkyně. Je fakt, že doma se projeví spíše moje introvertnější část. Hodně čtu, chodím na procházky, sedím v pracovně a koukám na knihovnu, ale občas zajdu do obýváku a utrousím i nějakou tu sarkastickou poznámku, která se ale moc s úspěchem nesetká.

Jakou knížku právě čtete?

Čtení není jen beletrie, jak má většina lidí pocit, ale hlavně naučná literatura. Pro mě je to způsob získávání informací a vzdělávání, teď jsem četl knihu o Osvobozeném divadle, také o Janu Žižkovi, o středověku od historika Kučery, jednu o evoluci Smysl lidské existence, chystám se na vlastní životopis Baracka Obamy a na písňové texty Jáchyma Topola. Teď čtu básně od manžela Sylvie Plathové. Poezii mám hodně rád, pořádám pravidelné večery poezie.

Také vy sám jste autorem několika knih.

Z těch bych zmínil sbírku povídek pro dospělé Soutěž jedlíků, za kterou jsem dostal cenu Miloslava Švandrlíka za nejhumornější knihu roku 2019. Ale nejvíc píšu pro děti. Teď je na pultech knížka Neuvěřitelně šílené příběhy, jsou to ty nejbláznivější, co mě napadly, třeba o chlapečkovi, co se stal papouškem, o křečkovi, co byl mistrem světa v boxu či o jezevčíkovi, co byl ředitelem školy. Dětem se knížka moc líbí a mám na ní dobré ohlasy.

Zmínil jste se o přítelkyni. Jak jste nedávno veřejně prozradil, jmenuje se Denisa a žijete spolu už šest let. Prý se nad vámi, když jste ji balil, slitovala. Získal jste ji hlavně díky svým fyzickým, či psychickým přednostem?

Když se na mě podíváte, tak vám to musí být jasné. Jako Brad Pitt ani Bruce Willis nevypadám. Jsem něco jako Gérard Depardieu s mozkem Alberta Einsteina…