Lidé pořád chtějí urvat, co mohou, říká Arnošt Hammer, pamětník ničivých náletů na Znojmo

V neděli 20. dubna uplyne osmdesát let od velkého bombardování Znojma v závěru druhé světové války. Přineslo zkázu, utrpení o dodnes některé nezodpovězené otázky. Cílem bylo mimo jiné poškodit německou železniční infrastrukturu, v té době klíčovou pro přepravu zásob i vojenského materiálu, a přispět tím k ukončení války. Ovšem na úkor civilního obyvatelstva. 

Podle historických pramenů nálety spojeneckých vojsk zničily přibližně 200 budov včetně historických památek. Zemřely desítky lidí. Jedním z posledních žijících pamětníků, co toto ničivé bombardování ve Znojmě zažil na vlastní kůži, je dnes jedenadevadesátiletý Arnošt Hammer. 

„Není nás už skutečně moc, jsme takoví poslední Mohykáni. Ještě si dokonce pamatuji, když byla bombardovaná někdy v té době také Vídeň, chvěla se tenkrát okna i v samotném Znojmě,“ říká Arnošt Hammer. 

Na konci války bydlel s bratrem a ovdovělou maminkou ve služebním bytě na Mikulášském náměstí. Tam, co bývala školka. 

„Už v březnu roku čtyřicet pět začalo kvůli…