Krumlov na nule aneb Jak město k hotelu přišlo

KOMENTÁŘ Objekt bývalého hotelu Epopej v centru Moravského Krumlova je ve vlastnictví města, které se jeho koupí ocitlo v pasti. Jen na základní opravy bude potřeba několik milionů, kasa je ovšem prázdná. Ještěže část vedení města přichází s „geniálním“ plánem.

„Ve čtvrtek 28. listopadu proběhla elektronická aukce, během které jsme se snažili získat bývalý hotel Epopej, a s radostí oznamuji, že se nám to podařilo. Hotel, který stojí na strategickém místě přímo na náměstí, se tak stává majetkem města,“ oznamuje místostarosta Moravského Krumlova Ing. Vojtěch Kocáb v prosincovém vydání Moravskokrumlovských novin. Vraťme se ale zpět na začátek.

Je pondělí 9. září 2024 a moravskokrumlovské zastupitelstvo projednává návrh 2. místostarosty PhDr. Jana Košíčka o zmiňovaném vstupu města do elektronické dražby bývalého hotelu Epopej. Je nepochopitelné, že zastupitelé k takto závažnému a důležitému bodu nedostali žádný podkladový materiál (například analýzu s dopadem na rozpočet, zajištění alespoň základního provozu hotelu, náklady na rekonstrukci a podobně), aby mohli věc komplexně posoudit a rozhodnout, na což několikrát upozornil starosta.

Navíc samotný předkladatel návrhu PhDr. Košíček paradoxně není na jednání přítomen. Místo toho odjel na ryby… Záhadou doteď zůstává hlasování pana zastupitele Michala Horáka, DiS. za hnutí ANO 2011, který nejdřív vstup města do dražby hotelu nepodpořil, aby si to po přestávce náhle rozmyslel, prostřednictvím místostarosty napadl hlasování jako zmatečné, a při novém hlasování tak již dodal potřebný jedenáctý hlas ke schválení návrhu. Sice trochu jako v Kocourkově, ale pořád 11 hlasů je většina, a tak jako občan musím takto nekompetentní rozhodnutí respektovat, i když si o něm mohu myslet své…

Nicméně to podstatné teprve přichází. Když jakýkoli jiný soukromý subjekt, který se chová rozumně (tedy tržně), zjistí, že je v dražbě jediným zájemcem a tedy, že cena není přiměřená, to jest tržní (nikdo jiný by nebyl ochoten dát za tento objekt takovou částku), počká, až se cena v dalších kolech sníží na tržní úroveň a teprve poté podá nabídku. 

Marné bylo starostovo upozorňování, že cena neodpovídá tržní hodnotě a že město musí postupovat s péčí řádného hospodáře – oba místostarostové si holt prosadili svou. 

Však to nejsou naše peníze, ale obecní, že? A tak se Krumlov stal vlastníkem tohoto předraženého objektu bývalého hotelu Epopej za 36,5 milionu korun. Jen na okraj podotýkám, že se tato záležitost tak trochu podobá jedné pražské kauze, kde už lítají trestní oznámení, jelikož město nepostupovalo s péčí řádného hospodáře…

Hotel je tedy ve vlastnictví města, ale co bude dál? Pan Ing. Kocáb přichází s „geniálním“ plánem: městský kulturní sál hned v sousedství bytového domu. Jistě byste, milí čtenáři, jako majitelé či nájemci takového bytu rádi několikrát ročně dlouho do noci poslouchali hlasitou hudbu a výkřiky opilců plazících se ve čtyři ráno z různých plesů či zábav. Samozřejmě, že by to nikdo nepovolil, což by pan Ing. Kocáb měl jako projektant vědět. Možná vám to, čtenáři, celé zní jako fraška a čekáte, až napíšu něco ve smyslu, že to byl jen hloupý vtip. Musím vás zklamat – díváte se na krumlovskou realitu. A to ještě nejsme u konce…

V objektu bývalého hotelu v tuto chvíli podle informací pana starosty bydlí 20 rodin, respektive nájemců, které je město povinno někam umístit, za takové sousedy budou krumlovští občané určitě rádi. Bohužel, až na pana starostu Mgr. Tomáše Třetinu si nad touto otázkou zřejmě nikdo příliš neláme hlavu.

Dalším problémem je nefunkční kanalizace, elektroinstalace v havarijním stavu bez revizí atd. Město si nechalo vypracovat posudek na základní opravu hotelu pro jeho udržení v provozu (jinak se bude muset zavřít, bez revizí město budovu provozovat nemůže) od autorizovaného specialisty Ing. Čeledy, který hovoří o minimální investici asi 10 milionů korun.

Ve schváleném rozpočtu města nenajdete o této nutné investici ani řádku. Na dotaz zastupitelů pan PhDr. Košíček odpověděl (asi měsíc poté, co město podalo nabídku na koupi), že Krumlov hotel přeci ještě nevlastní. Za mě se jedná o neuvěřitelnou míru nekompetence. Realita je bohužel taková, že v městské kase nejsou peníze ani na daleko potřebnější věci. Finance na opravy chodníků, cest či mostů v zoufalém stavu by v ní nenašel ani Sherlock Holmes.

Navíc samotná oprava hotelu a bytového komplexu rozhodně také nebude zadarmo. Pan místostarosta Ing. Kocáb a paní radní Mgr. Slámová hovoří o možnosti získání dotací na opravu. Úsměvné je, že je v současné době vypsaná jediná rozumná dotace, která již několik měsíců běží a bude velmi rychle vyčerpána. Moravský Krumlov je navíc v bodě nula, nemá žádný projekt a nemůže tedy předpokládat, že na dotační titul dosáhne, což pan Ing. Kocáb zajisté velmi dobře ví, ale slibem nezarmoutíš…

Otázka „Kde na to vzít?“ je pro pana PhDr. Košíčka – stejně jako pro jeho kolegyni ze SOCDEM a exministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou – zřejmě naprosto plytká otázka a pana místostarostu unavuje. V listopadovém čísle Moravskokrumlovských novin, konkrétně v článku s názvem „Byty i Nádražní ulice…“ totiž naznačil, že by se nebál město dále zadlužit.

A toho se, vážení čtenáři, jako občan Moravského Krumlova bojím nejvíc. Posledních 14 let stojí v čele města člověk, který dokázal opravit většinu komunikací a chodníků v Krumlově, postavit koupaliště, opravit školy a školky, vybudovat nová stavební místa, či koupit a zrekonstruovat velkou část zámku – to všechno a mnohé další, aniž by město zadlužil. Bojím se, že veškerá tato snaha pana Mgr. Tomáše Třetiny přijde vniveč a já, jakožto budoucí daňový poplatník a moje generace, budeme muset úvěry v následujících letech splácet i s krvavým úrokem.

Možná si, milí čtenáři, říkáte, kde Krumlov vzal na samotnou koupi hotelu? Město objekt získalo za již zmíněných 36,5 miliony korun. Tyto peníze byly použity z částky, která byla na účtech města připravena na opravy ulice Nádražní. Ano, to je ta silnice, kde jedete třicítkou a stejně se při tom modlíte, abyste se na druhý konec ulice dostali bez jakékoli újmy.

Ulice Nádražní je poslední krajskou komunikací v Krumlově, která doposud nebyla opravena. Díky stovkám hodin jednání s několika hejtmany se panu starostovi podařilo i nové vedení kraje přesvědčit, aby se ulice Nádražní konečně opravila. A ačkoli bude oprava samotné komunikace financovaná krajem, město čeká spolufinancování souvisejících investic, což bude podle předběžných odhadů vyžadovat nemalou částku 30 milionu korun – a ta se teď důsledkem nákupu jedné zchátralé budovy z minulého století vypařila jak pára nad hrncem.

Závěrem mě na tom všem, milí čtenáři, mrzí pohledy některých Krumlováků, kteří opomíjejí současný katastrofální stav veřejných financí jen a jen kvůli nostalgii po zašlé slávě plesů a zábav konaných kdysi dávno v jedné barabizně na krumlovském náměstí.

Ondřej Pitlach