Divoký zelinář - Česnek medvědí
Této voňavé i léčivé celebritě se dostává až nekritické pozornosti, takže jsou na jaře místa jejího výskytu nemilosrdně drancována. Jako každá užitečná bylina však také česnek medvědí dokáže lidskému plenění částečně unikat, po odkvetení a vytvoření semen se schová do malinkých cibulek pod povrch zemský a vyčká dalšího jara s bezpečným vědomím, že mu během roku lidé už snad dají pokoj.
Česnek medvědí
Nejlepší období pro sběr listů česneku medvědího začíná – podle aktuálního průběhu zimy a nadmořské výšky – obvykle na přelomu března a dubna, zhruba v době květu třešní. V tomto období jsou česneko-medvědí listy mladé a křehké. Jakmile však vystrčí poupata a listy začnou být poněkud kožovité a k jídlu méně vhodné, nastala správná doba pro sběr poupat i květů.
Česnek medvědí kvete bíle, čímž vybočuje z řady. Obvyklá barva květů našich česneků je růžovofialová. Vlastně existuje ještě jedna barevně netradiční výjimka – česnek žlutý, který je nepřehlédnutelný v červenci během květu. Jako jediný volně rostoucí česnek kvete přesně tak, jak jeho jméno napovídá. Má ale česnekovou vůni a hořko-sladkou, nepříliš příjemnou chuť, navíc je veden v červeném seznamu ohrožených druhů, takže bychom ho sbírat neměli.
Listy česneku medvědího občas nepozorní sběrači zamění za listy jedovaté konvalinky vonné či rovněž jedovatého ocúnu jesenního. Tady veškerá sranda končí! Pozorným sběračům můžeme napovědět, jak je od sebe odlišit. Listy ocúnu po česneku nevoní, navíc mají jiný tvar a v lese ocún prakticky nenajdeme. Když už v lese roste, tak pouze velmi ojediněle, zejména na prosvětlených místech kolem cest. Smrtelná dávka listů ocúnu jesenního je pro dospělého člověka šedesát gramů. Konvalinka má tužší listy a stejně jako ocún postrádá česnekovou vůni. A zde je potřeba dvojnásobné opatrnosti, protože listy konvalinky jsou tvarem podobné a oba tyto druhy jsou mimořádně potměšilé – konvalinka i česnek totiž mohou růst ruku v ruce na jednom místě. Divocí zelináři by tedy měli být dost na pozoru!
Česnek medvědí má mnoho sourozenců, kteří dokážou nalézt uplatnění v kuchyni s velkým gastronomickým i léčebným efektem. Existuje česnek šerý, horský, viniční, ořešec, planý anebo pažitka pobřežní. Ti všichni táhnou za jeden – fytoterapeutický i chuťově atraktivní – provaz.
Ing. Radomír Němec, Ph.D.
Jihomoravské muzeum Znojmo
Mgr. Vlastimil Mrva
(příště: Chřest lékařský)