T(r)ipová náplast Besedy fungovala

Tradiční vinobraní sice zadávil koronavirus, ale na Vinařských t(r)ipech si vylámal zuby. Znojemská Beseda neponechala nic náhodě a zorganizovala o víkendu lákavou pouť protkanou vším, oč nás ochudilo zrušený svátek vína. Neodolali mnozí a bylo jich dost. Vinařské t(r)ipy coby důstojná náhražka vinobraní – díky Znojemské Besedě – zafungovaly.

V pátek večer novošaldorfské sklípky, jejichž půlnoc se nekryla s časem zavíracím, dýchaly uvolněně a bezrouškově. Jako kdyby v době opětovného vyhlášení stanného práva rouškokracie chtěli lidé využít možnosti se zase volně pohybovat, mluvit mezi sebou bez hadru přes hubu, kouřit a pít či se dokonce smát.

Strach i chaotická nařízení znovu pumpovaná vládou do lidu vezdejšího vzaly trochu za své a nikdo nad tím neslzel.

Koneckonců, kdo nesouhlasil, anebo jím cloumaly obavy, měl možnost zůstat doma. Svoboda volby by přece měla být respektovaným právem.

Ti, kteří se dostavili, brali na sebe riziko, o němž si rozhodli sami, a nikoliv vládní kabinet.

Pokud se člověk má bát, nechť tak činí za sebe, a ne z rozhodnutí politbyra.

Novošaldorfské vinařství Kamila Piálka a Jaroslava Jägera bylo v pátek večer jedním z mnoha míst, kde si člověk mohl vzpomenout, jaké to bylo v dobách, kdy po koronaviru nebylo ani vidu, ani slechu.

Vzduch mezi sklepy vibroval nejen hudbou, tancem a zpěvem, ale i bezstarostností. Působivá atmosféra byla plná optimismu, který zůstává – jak známo – nejpřirozenější a současně nejúčinnější injekcí pro posílení imunity.

Nejinak tomu bylo ve Vrbovci, na hrádku Lampelberg, v Popicích, v Konicích, v Jaroslavicích, v Hnanicích, v Šatově, ve Chvalovicích, v Havraníkách, Dobšicích či v Božicích.

Sobotní nádherné počasí pak potencovalo všechno, co se odehrálo v pátek večer.

Pokud mají sklepy švy, přesně v těchto místech o víkendu praskaly.

Vlastimil Mrva

foto: Stanislav Nováček a Znojemská Beseda