Unikátní nález sošky u Těšetic
Dlouhá je pouhých deset centimetrů, má ulomené rohy a tvarem připomíná starou kost. Rozhodně ne sošku berana. Přesto je její hodnota nevyčíslitelná. Našly ji v archeologické lokalitě mezi Těšeticemi a Kyjovicemi dvě studentky při terénní praxi, nález pochází z období neolitu. Padesátá osmá výzkumná sezona, kterou tady pravidelně v létě spolupořádá Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, skončila letos mimořádně úspěšně.
Berana studentky objevily u odkryté jámy, odkud pravěcí lidé zhruba před šesti tisíci lety před naším letopočtem těžili hlínu na stavbu domu. Úspěch má mezinárodní parametry, první z nálezkyň přijela z Brna a druhá až z města Cardiff v anglickém Walesu. „Sošky nebo plastiky se příliš často na nalezištích neobjevují, a když ano, jde o jedinečnou věc,“ přibližuje význam vedoucí výzkumu a odborný asistent Peter Tóth. Tato je unikátní navíc tím, že beranovi zřejmě kdosi odlomil rohy záměrně. A nejen to. Také končetiny a zdeformoval varlata, takže z něj vlastně udělal skopce. Nejde tedy o poškození v důsledku opotřebení v čase, ale tajemného rituálu. „Zničení plastiky mohlo symbolizovat usmrcení živého zvířete, které mělo v tehdejší společnosti vysokou hodnotu,“ vysvětluje Tóth. Svatyně či chrámy, kde se podobné obřady odehrávaly, znají archeologové z jihovýchodní Evropy a Předního východu. Proč přesně fungovaly a jak, jsou v podstatě ale jen domněnky. Jedním dechem proto Tóth dodává: „Kromě posvátného účelu mohla figurka sloužit také na každodenní použití, například jako dětská hračka.“
Takže jistého není nic.
-jan-
Celý článek najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.