Robert Knebl jr.: Za největší úspěch považuji bronz z olympiády a že jsem si mohl zahrát na mistrovství střední Evropy do 18 let v beachvolejbalu

Statistika nuda je, má však cenné údaje. Většina sportů disponuje různými žebříčky, do kterých sbíráte body za různé celoroční mistrovské turnaje a každý sportovec či fanoušek má možnost vidět, jak si vede daný sportovec v konkrétním sportu v národním či světovém žebříčku.


Robert Knebl s Martinem Pavlovským na mužském turnaji v Pardubicích.

A plážový volejbal či beachvolejbal není samozřejmě výjimkou. Český volejbalový svaz provozuje webové stránky www.cvf.cz, kde se můžete seznámit nejen s aktuálními informacemi ze světa volejbalu, beachvolejbalu či snowvolejbalu (pozn. redakce: volejbal na sněhu, který má odlišná pravidla od beachvolejbalu), ale samozřejmě i s národním žebříčkem v beachvolejbalu. Ten je rozdělený na ženskou a mužskou část v různých kategoriích (kadetská, juniorská, mužská/ženská).

Mezi 52 registrovanými „kadetskými“ hráči z celé ČR se postupně vyšplhal mezi nejlepší elitní hráče i Robert Knebl (16 let) z VK VFN Znojmo. V tuto chvíli lze tvrdit, že VK VFN Znojmo má nejen nejlepšího hráče v této kategorii na Moravě, ale jednoho z nejlepších v České republice.

Roberte, sezona 2019/2020 byla předčasně ukončena, ale pro tebe to byl asi nejúspěšnější rok v tvé sportovní kariéře, jak z týmového, tak i individuálního hlediska. Co považuješ v této sezoně za svůj největší úspěch v plážovém volejbalu?

Určitě 3. místo na Letní olympiádě dětí a mládeže v Liberci a že jsem si mohl reprezentovat ČR a jako patnáctiletý si zahrát na MEVZE do 18 let (pozn. redakce Mistrovství střední Evropy tzv. Středoevropský pohár).

Jakého úspěchu si ceníš více? Bronzu z olympiády dětí a mládeže nebo z 11. místa z Mistrovství střední Evropy s vyšší kategorií?

Bronzu z ODMka, kde jsme reprezentovali Jihomoravský kraj a se spoluhráčem Matyášem Rozsypalem jsme si to moc užili a všechny zápasy jsme vybojovali.

Co si vybavíš zpětně, když se řekne Letní olympiáda dětí a mládeže v Liberci?

Rozhodující zápasy, atmosféra olympiády, přebírání bronzových medailí před tisícovkou sportovců, podpora našeho kouče. Neskutečný zážitky.

Jaké rozhodující zápasy či momenty se ti konkrétně vybaví?

Nejvíce si vybavuji zápas s Plzeňským krajem, který skončil 2:1 (21:12, 10:21, 15:7) a vítězství se nerodilo vůbec jednoduše. Nejprve jsme jasně vyhráli, pak jsme set ztratili a rozhodoval třetí set, kde jsme měli skvělou sérii, kde jsme dokonce vedli 9:0 a pak už zvítězili a mohli hrát další důležitý zápas. Byl to zápas s Moravskoslezským krajem a byl to tzv. zápas  o všechno! Výhra znamenala minimálně bronz a možnost hrát o postup do finále. Prohra by znamenala bohužel smolné „bramborové“ umístění a nepopulární 4. místo. Rozhodující zápas o úspěchu a neúspěchu jsme sice vyhráli 2:0, ale vítězství nebylo vůbec jednoduché, první set jsme vyhráli jednoznačně 21:9, ale pak to bylo velmi vyrovnané, a nakonec jsme zvítězili až v druhém setu v prodloužené koncovce 22:20 a po nervy drásajícím druhém setu jsme si tak vybojovali s jistotou cenné bronzové medaile z tak prestižního mládežnického turnaje. Byli jsme neuvěřitelně šťastní, protože jsme dosáhli toho, na co jsme si věřili, a moc jsme chtěli získat medaile.

Co myslíš, že stojí za tímto velkým úspěchem?

Neuvěřitelně nám moc pomohl náš trenér Daniel Kasan, protože předtím jsme „beach“ brali spíše jako doplňkový sport, ale coach nám ukázal, že to nemusí být jen doplňkový sport. A že můžeme hrát na stejně vysoké úrovni jako volejbal, za což mu patří velký dík. A taky vděčím hrozně moc svému spoluhráči Matyáši Rozsypalovi (VK VFN Znojmo), se kterým se známe už dlouho, tak jsme si i hodně ve všem, jak na hřišti, tak mimo ně rozuměli.

Následně přišla i nabídka reprezentovat ČR na MEVZA U16, ale nakonec pro nedostatek přihlášených států v této kategorii do 16 let jste museli se spoluhráčem Adamem Vítámvásem (VK VFN Znojmo) hrát dle pořadatelů ve starší kategorii do 18 let. Jak vzpomínáš na tuto zkušenost?

Byla to skvělá zkušenost a velmi dobře mezinárodní organizovaný turnaj. Poznali jsme tam další kluky z České republiky a dalších jiných zemí. Byl to super turnaj se skvělou kvalitou.

Vybavíš si nějaké zápasy?

Vybaví se mi jeden zápas ze základní skupiny, kde jsme po prohraném náročném zápase s Izraelem hned hráli další zápas a prohráli nešťastně až v tiebreaku s Chorvatskem (Kuljanac – Jurkovic) 1:2 (19:21, 21:8, 9:15), které jsme doslova v druhém setu válcovali. A pak si vybavuji poslední zápas, kde jsme získali cenné vítězství s nasazenými „dvojkami“ z Maďarska 2:1 (15:21, 24:22, 15:7) a odvezli si z evropského turnaje bohaté zkušenosti, jedno vybojované vítězství i vyrovnané prohrané zápasy a celkově obsadili 11. místo. A navíc tam byla vynikající atmosféra i díky tomu, že se zrovna na vedlejších hřištích odehrával prestižní jednohvězdičkový mužský turnaj FIVB.

Stihl jsi i nějaký zápas na tomto 1* turnaji FIVB jako divák a vybavíš si některý zápas?

Ano, vybavuji si zápas českých hráčů (Mysliveček, Pihera) proti hráčům z Nizozemí. Čeští hráči prohráli 2:0 s nizozemskou dvojicí (Boehle, Bormans), ale hra Holandska se mi moc líbila. Vytvářeli tam pro fanoušky obrovskou show především svými výkony a uměním ve hře a pak jsem je potkal v šatně a byli moc sympatičtí.

Zpět v rozhovoru na písek v České republice. Mezi „olympiádou dětí a mládeže“ a „Mistrovstvím střední Evropy U18“ jsi ještě absolvoval Mistrovství ČR do 17 let, jak to dopadlo?

Skončili jsme na 7. místě a to nám moc nevyšlo. Hrál jsem s Matyášem Rozsypalem stejně jako na olympiádě, ale byli jsme hodně unaveni z té akce v Liberci, bohužel MČR U17 se konalo hned po této akci.

Během roku ses dostal v plážovém volejbalu mezi českou beachvolejbalovou smetánku v kategorii kadetů.  Absolvoval jsi spousty turnajů a několikrát ses umístil na stupních vítězů nejen v kategorii kadetů, ale i juniorů. Můžeš prozradit, jak si vedeš v aktuálním národním žebříčku „kadetů“?

Aktuálně ke dni 11. 5. 2020 jsem v žebříčku CVF (pozn. Česká volejbalová federace) na 2. místě.  Přede mnou  je teď Kryštof Oliva z pražského klubu TJ Orion Praha. Žebříček se mění každý týden. Ale dlouhodobě jsem v TOP 4.

Dalo by se tedy říct, že jsi aktuálně nejlepší kadetský beachvolejbalista na Moravě a jeden z nejlepších v ČR?

Teoreticky by se to dalo tak říct, ale nějak se za to nepovažuji a chci především hrát proti těm nejlepším, dál se posouvat a získávat zkušenosti.

Můžeš prozradit svůj recept, jak se dlouhodobě udržet v TOP 5 nejlepších hráčů v plážovém volejbalu v ČR ve své kategorii?

Já na to asi žádný recept nemám. Já se považuji na „beachi“ stále za začátečníka, takže mám asi jen jeden tip:  Pokud chce člověk uspět, tak je třeba tomu věnovat hodně času a musí ho to bavit.

Pokud se považuješ za začátečníka v plážovém volejbalu, tak klobouk dolů. Je reálná šance, že se staneš v budoucnu „českou“ jedničkou v žebříčku kadetů? Co by se muselo stát, aby ses jí stal?

Každý oficiální mistrovský turnaj je bodovaný a hráči sbírají body dle pořadí v turnaji. Kdy se stanu „jedničkou“ nedokážu říct, ale raději bych si zahrál další turnaje, a tím se stal jedničkou sám.

Vím, o tobě, že kromě kadetských turnajů absolvuješ už i juniorské a mužské turnaje. Jaké to bylo, když 15 letý kluk nastupuje proti zkušeným hráčům, kteří jezdí například na 1* turnaje FIVB po Evropě?

Je to obrovská zkušenost. Absolvoval jsem ve starší kategorii zatím sedm turnajů, z toho čtyři juniorské a tři mužské turnaje. Ze čtyř juniorských turnajů jsem skončil 3x na stupních vítězů, vždy na 3. místě. Mám takové turnaje moc rád. A jsem za tuto možnost vždy hodně rád. Vzpomínám rád na mužský turnaj v Pardubicích, kde jsem mohl hrát se spoluhráčem Martinem Pavlovským, který má například už zkušenost s 1* turnajem ve francouzském Montpellier. Hodně mi pomáhal a je jeden z mých beachvolejbalových vzorů. Také vzpomínám na prozatím největší úspěch na mužském halovém turnaji v Plzni, kde jsme s kamarádem Tomášem Tesařem z Brna obsadili 7. místo, ale užívám si všechny turnaje. Ale vzpomínám rád i na první kadetský turnaj na Strahově, kde jsem hrál s Matyášem Rozsypalem a skončili jsme na 4. místě.

Máš nějaký beachvolejbalový vzor v ČR a ve světě?

V ČR je jedním z nich Martin Pavlovský, kterého jsem již zmiňoval, a ve světě je to určitě Adrian Carambula, který hraje hodně technickou hru, která se mi hodně líbí a není ani moc vysoký stejně jako já (úsměv).

Většina nezasvěcených do tohoto sportu zná spíše české jedničky Perušič/Schweiner nebo světové hvězdy Mol/Sörum, plážový volejbal zažívá boom. Myslíš, že se českým jedničkám podaří probojovat na OH do Tokia, které jsou odložené?

Ano, věřím, že se jim podaří dostat na OH v plážovém volejbalu, ale když se tam dostanou oni, tak se tam nedostane pravděpodobně zmiňovaný italský pár Carambula, Rossi a to by mě moc mrzelo. Moc bych přál a fandil českým jedničkám, ale zároveň bych rád viděl hru Italů na olympiádě.

Jaké máš cíle pro tuto sezonu, čeho bys chtěl dosáhnout?

Můj cíl je, aby se ještě hrála beachová sezona. A pokud by se hrálo MČR do 17 let, tak ho chci vyhrát.

Plážový volejbal se může hrát i v mixech, můžeš vysvětlit neznalým čtenářům, o co se jedná?

Hraju je rád. Tým tvoří pár kluk – holka. Hraji s nejlepší kamarádkou Týnkou a je to vždycky v pohodě turnaj.

Co bys rád sdělil na závěr o beachvolejbalu, než přejdeme k otázkám z volejbalového prostředí?

Chci touto cestou ještě jednou poděkovat panu Kasanovi za to, že měl s námi trpělivost nejen na olympiádě, ale i na trénincích. A motivoval nás k tomu, abychom na písku blokovali, i když nám to přišlo vždycky dříve zbytečné. Pamatuji si, že jsme se spoluhráčem chodili na trénink naštvaní a říkali jsme, že to bude zbytečné, ale on nás vždycky podporoval a bez jeho přístupu bychom takového úspěchu vůbec nedosáhli, takže bych mu chtěl poděkovat, že vždycky stál za námi jako třetí hráč, který bojoval vždycky stejně jako my.

Rád bych se tě zeptal i na volejbal, kterému se věnuješ mnohem déle. I ve volejbalu jsi zažil výjimečnou sezonu, čeho si nejvíce ceníš?

Ohledně týmového úspěchu si cením 2. místo v Českém poháru starších žáků ve volejbalu. Byla to skvělá sezona, kterou jsem si neskutečně užil. Také rád vzpomínám na Žďár nad Sázavou, kde jsme obhájili s týmem 1. místo na mistrovství ČR základních škol, tzv. Sportovní  liga škol. A teď jsem měl možnost jeden rok hostovat ve VK Velké Meziříčí v nejvyšší soutěži mé kategorie tj. extralize kadetů, kde jsem měl možnost získat hodně zkušeností a hráčsky mě posunula.

Jsi nyní dvojnásobným mistrem ČR základních škol ve volejbale. Nyní jsi vedl tým i jako kapitán, bylo náročnější získat první titul nebo obhajovat?

Obhajovat.

Účastnil ses také oficiálního Mistrovství ČR starších žáků ve volejbale, kam jste se s týmem probojovali a měli jste namířeno k dalšímu úspěchu, ale nakonec jste skončili na nešťastném 4. místě. Bylo náplastí za bramborovou medaili pro tebe získání individuální ceny? Co to bylo za cenu a co pro tebe znamenala?

Byla to cena: „Nejvíce bodující hráč MČR starších žáků 2019“ a je to pro mě veliké ocenění a jsem za ni hodně rád a aspoň trošku to zahojilo dojem z toho čtvrtého místa.

Letos jsi však získal více ocenění či individuálních trofejí za různé turnaje. Loni jsi byl nominovaný na Sportovce okresu Znojmo v kategorii „talent okresu“ a nakonec jsi dostal pozvánku na galavečer do znojemského divadla, kde jsi byl mezi oceněnými TOP 10 sportovci na pódiu a skončil na 7. místě. Vím, že i letos ses dostal do nominace dokonce ve dvou kategoriích. Jak jsi dopadl?

Ve sportovním kolektivu juniorského týmu jsem skončil s Matyášem Rozsypalem na 5. místě. A v juniorském týmu, s kterým jsem hrál volejbal, jsme skončili v této kategorii na 2. místě. A pak v individuálním ocenění Talent okresu Znojmo jsem skončil na 8. místě.

Znojmo má řadu významných talentovaných sportovců a být mezi TOP 10 je vždy úspěchem. Sleduješ či i hraješ jiné sporty, když se ocitáš mezi tolika nadějnými sportovci na pódiu?

Nejvíce sleduji volejbal a beachvolejbal, ale podívám se rád i na jiné sporty. Občas sleduji fotbal, protože jsem ho dříve hrál soutěžně. A baví mě některé zimní sporty třeba snowboarding.

V minulé sezoně jsi hrál v různých kategoriích i volejbal. A v 15 letech jsi měl příležitost hrát za mužský tým VK VFN Znojmo. Co to pro tebe znamenalo?

Samozřejmě jsem za tu možnost rád. Je super zahrát si s někým starším. Je to hodně odlišný volejbal od toho v kadetech.

Volejbal jsi měl možnost reprezentovat i jako z nejmladších studentů za Gymnázium Znojmo, kde jsi nově studentem 1. ročníku. Můžeš popsat, o jakou akci šlo a jak jste dopadli?

Náš tým tvořilo 30 studentů – patnáct dívek a patnáct chlapců ve věku 15 až 18 let z našeho znojemského Gymnázia Dr. Karla Polesného a reprezentovali jsme jako zástupce Českou republiku již podruhé na Evropském školním sportovním festivalu, který se konal v italském Bolzanu. Soutěže se zúčastnily dvě školy z Německa (Geislingen, Hohenschwangau), dvě školy z Itálie (Bolzano, Merano), po jedné škole měla zastoupení Francie (Wissembourg), Maďarsko (Budapešť) a Česká republika (Znojmo). Soutěžilo se ve třech disciplínách – plavání, atletice a volejbalu. Ve volejbale jsme skončili na 3. místě a celkově jsme skončili na 2. místě v chlapcích.

Kdyby sis měl vybrat mezi volejbalem a beachvolejbalem, tak čemu bys dal přednost?

To nejde.

Co tě čeká v této sezoně, můžeš přiblížit nějaké plány či cíle?

Budu hrát extraligu kadetů ve volejbalu za Znojmo a chci dosáhnout co nejvíce úspěchů v beachi.

Co bys považoval za úspěch v extralize kadetů ve volejbale?

Dostat se na finálový turnaj kadetů.

Jaký máš pro změnu oblíbený tým či vzor ve volejbalu?

Mým oblíbeným týmem je italská Modena a oblíbenými světovými hráči Ervín Ngapeth a libero Jenia Grebenikov.

A z českých týmů či hráčů je to kdo?

Tým Jihostroj České Budějovice. A oblíbeným českým hráčem blokař Marek Beer.

Co je podle tebe alchymií úspěchu ve sportu? Talent či vytrvalost a věnování se tomu spoustu času, jak jsi sděloval?

Oboje je hodně důležité.

Jednu dobu jsi byl i ve mládežnické volejbalové reprezentaci „Lvíčata 2003“, kterou jsi dobrovolně opustil. Co ti dala tato zkušenost s odstupem času?

Poznal jsem hráče z celé České republiky. A měl možnost zažít různé trenéry a jejich tréninky v mládežnické reprezentaci.

Proč jsi tak úspěšným volejbalovým hráčem, jakým jsi?

Vděčím za to všem svým trenérům, převážně Mariu Zelenému, díky kterému jsem se rozhodl mezi fotbalem a volejbalem dát přednost tomuto sportu. A také, že mám podporu rodiny.

Jaký je tvůj volejbalový či beachvolejbalový životní sen?

Mým životním snem je si jednou zahrát na nějakém světovém turnaji v plážovém volejbalu např. jednohvězdičkovém turnaji a hrát extraligu ve volejbalu.

A máš nějaké přání ohledně znojemského volejbalu?

Chtěl bych, aby se zde hrála co nejlepší soutěž. Jednou bych tu chtěl hrát třeba i 1. ligu.

Absolvoval jsi ZŠ Přímětice, která je zaměřená na volejbal a má i volejbalové třídy. Jak tě to ovlivnilo?

Tato škola mě ovlivnila hodně. Samozřejmě především volejbalově. Jsem rád, že jsem se rozhodl na 2. stupni jít do třídy se zaměřením na volejbal, protože kdybych tam nechodil, tak hraju pořád fotbal. Vliv na mě měla i ohledně přátel, protože jsem měl vždy dobrou třídu, jak na 1. stupni, tak na 2. stupni a s některými lidmi se setkáváme a bavíme do teď a řada ze spolužáků ze ZŠ patří mezi mé nejlepší kamarády a mám je hodně rád.

Jak vnímáš současnou situaci ohledně COVID-19?

Vadí mi hodně, protože mi kazí plány na celou sezonu. Díky vypuknutí pandemie koronaviru jsem bohužel nemohl absolvovat MČR do 18 let v plážovém volejbalu, na které jsem se celoročním získáním bodů kvalifikoval do hlavní soutěže a nemusel jsem tak absolvovat zrádnou kvalifikaci. Celý turnaj byl odložen a předpokládám, že bude i zrušen.

Přeji ti, ať tě doprovází zdraví a splníš si všechny své nadcházející sportovní i osobní cíle, děkuji za rozhovor!

Děkuji.

-O-

foto: archiv Znojemska

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *