Na Hatích byl zadržen muž podezřelý z atentátu na vídeňského starostu

ZNOJEMSKÉ DEVADESÁTKY V prosinci 1993 byl vážně zraněn starosta Vídně Helmut Zilk, když mu v rukou vybuchla dopisní bomba, kterou mu odeslal xenofobní pravicový terorista Franz Fuchs. V důsledku tohoto zákeřného útoku přišel první muž vídeňské radnice o tři prsty na levé ruce. Okamžitě byly veškeré rakouské policejní sbory uvedeny do maximální pohotovosti. O součinnost při rozsáhlé pátrací operaci po atentátníkovi byla požádána i Česká republika, zejména cizinecké a pohraniční znojemské velitelství Policie České republiky.

Ve vypjaté době útoku na čelného politického představitele rakouské metropole probíhal zvýšený monitoring i na hraničním přechodu v Hatích. Oddělení pasové kontroly tenkrát pohotově informovalo kriminální službu ve Znojmě, že zadrželo rakouského státního příslušníka, který nebyl schopen dostatečně srozumitelně vysvětlit, co a hlavně proč transportuje. Inženýr chemie totiž na skrytých místech své dodávky převážel spoustu specifických látek, které se užívají při výrobě třaskavin. Neobratně se obhajoval tím, že zábavná pyrotechnika je jeho koníčkem...

Následné události potom nabraly spád dobře natočeného akčního thrilleru.

Okamžitě byla podána zpráva na vídeňské ředitelství Kobry. EKO Kobra (Einsatzkommando Kobra) je protiteroristická jednotka rakouské policie, která byla založena už v roce 1978 a podléhá přímo federálnímu ministerstvu vnitra.

Za necelé dvě hodiny dorazilo speciálně školené komando na Pražskou ulici do Znojma a podezřelého inženýra transportovalo do Vídně. Jeho další osudy nejsou známy, nicméně bylo potvrzeno, že zadržený rakouský inženýr sice nebyl onen hledaný terorista zapletený do atentátu na vídeňského starostu, nicméně s ohledem na skutečnost, že zpočátku tvrdohlavě odmítal vypovídat, si šlamastyku, do níž se dostal, přivodil sám.

Příběh samotného Helmuta Zilka však měl velmi osobité pokračování.

Rakouský starosta měl nedlouho po atentátu obdržet od Václava Havla nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého lva, jenomže v roce 1998 německé noviny Süddeutsche Zeitung zveřejnily informaci, že vídeňský starosta, který se stal symbolem zlepšování česko-rakouských vztahů, spolupracoval v šedesátých letech minulého století s tuzemskou Státní bezpečností.

Jestli to pravda byla, anebo nebyla, vědí s jistotou pouze skartované archivy, nicméně faktem zůstává, že Komunistická strana Rakouska se svým členem - v té době co do počtu prstů ještě zcela kompletním Zilkem - chlubila, protože byl svého času velmi populární.

Helmut Zilk ovšem nelichotivé údaje, že měl s československou štáckou nějaké techtle mechtle vehementně popřel, nicméně vyznamenání Václav Havel přesto zrušil.

Řád Bílého lva pak udělil Helmutu Zilkovi in memoriam v roce 2008, kdy vídeňský exstarosta zemřel, prezident Miloš Zeman. Vyznamenání převzala Zilkova vdova Dagmar Kollerová, velmi atraktivní rakouská zpěvačka devadesátých let.

A jaký byl osud skutečného pachatele teroristického útoku Franze Fuchse?

Byl dopaden za několik let, odsouzen a skončil za mřížemi.

Dne 25. února 2000 pak spáchal padesátiletý Franz Fuchs - v té době už extrémně paranoidní - ve věznici Karlau v rakouském Grazu sebevraždu oběšením na kabelu elektrické břitvy.

Vlastimil Mrva