Má Znojmo problém s bezpečností?
Letos se znojemská radnice pustila do problému se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Radnice však místo věcného řešení problému, volí represi a inspiruje se ve městech, které neodpovídají situaci ve Znojmě, například v Karviné, Mostu či Sokolově. Chceme se inspirovat v místech, které jsou nám demograficky i sociologicky blízko, což je v našem případě Jihlava.
Radnice dosud spoléhá na represi, která v tomto případě trestá ty nejchudší. Nejdříve pokusem zavést bezdoplatkové zóny a nyní se chystá využít zákon “třikrát a dost”. K využití zákona „třikrát a dost“ nejenže nejsou přesné informace o tom, že by pachatelé přestupků byli zároveň příjemci dávek, ale není zmapované, jak odejmutí dávek donutí pachatele přestupky nepáchat.
Abychom měli v ruce spolehlivé podklady pro rozhodování na základě dobré praxe, zorganizovala členka komise sociální a zdravotní rady města Znojma Jana Logrová pro členy městských komisí výjezd do Jihlavy. Jedním z úspěšných projektů jsou tamější asistenti prevence kriminality.
„Obyvatelé města a ani sám ředitel městské policie nejdříve projektu nevěřili, ale dnes si spolupráci s asistenty pochvalují. Asistenti nejen předchází páchání přestupků, ale také mohou pomoci zmírnit napětí v rámci česko-romského soužití. Právě tohoto napětí nyní využívá současné vedení radnice a místo jeho zmírňování volí prostředky, které napětí ve společnosti spíše rozdmýchávají,“ komentuje Jana Logrová nasdílenou inspiraci s úspěšným řešením situace, se kterou se potýkáme i ve Znojmě.
Aktuální problémy ve Znojmě nemají z většiny povahu přestupkovou či kriminální, ale je to především problém sdílení společného veřejného prostoru, sousedských vztahů a nedodržování společenských norem. A právě v případě Znojma, stejně jako v případě Jihlavy, se jako nejefektivnější nástroj jeví asistenti prevence kriminality, a to jak z řad majority, tak z řad menšin.
Pavel Nevrkla