Čím víc se máme lépe, tím víc si závidíme, tvrdí starostka Damnic Lenka Hodaňová
Už čtvrté volební období úspěšně řídí obec a je také ředitelkou velké Základní školy Ivančická v nedalekém Moravském Krumlově. Jak to všechno starostka Damnic Lenka Hodaňová stíhá a kde je tajemství jejího úspěchu? Chtěla jsem to zjistit. Působí sice trochu uzavřeně, ale jen na první pohled. Ve skutečnosti je mimořádně empatická a dokáže být i bezprostřední.
Nejdříve mně dovolte otázku na zahřátí. Umíte říkat lidem pravdu do očí?
To určitě dokážu. Ale hlavou zeď neprorazíš. Někdy bývá naopak lepší couvnout a vyčkat.
Jak se vám v dnešní složité době daří ve funkci neuvolněné starostky obce s více jak tři sta padesáti obyvateli?
Pokud budou chtít obce v budoucnu něčeho dosáhnout, musejí mít své starosty uvolněné, aby pracovali jen pro obec, a šetřit na místostarostech a zastupitelích. Já zatím všechno stíhám. Ale jen díky obrovskému úsilí a tomu, že mám dvě dospělé děti a velmi tolerantního manžela. Od pondělí do pátku nemám v podstatě žádné osobní volno, protože pořád pracuji. Vstanu před šestou, jedu do Krumlova do školy, která mě živí a naplňuje, pak přijedu z práce a jdu na obec. V pondělí a ve středu oficiálně, v ostatní dny neoficiálně. Máme teď poměrně hodně rozpracovaných projektů. Věřila byste, že na konci srpna, kdy bych měla být po prázdninách odpočatá, jsem byla naopak úplně vyřízená?
Co vás tak zmohlo?
Mimo jiné otevření školky, kterou jsme právě vybudovali. Musela jsem řešit spoustu zásadních věcí, ale i takové drobnosti, jako bylo třeba…
Celý článek najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.